KŘTINY U BRNA - MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO

přeskočit navigaci a skočit na TEXT přeskočit navigaci a skočit na AKTUALITY

S platností od 1. 9. 2017 došlo k ukončení aktualizace tohoto portálu.
Aktuální web je na nové adrese: http://www.pmkrtiny.cz/.

HISTORIE A SOUČASNOST KŘTINSKÝCH ZVONŮ

I křtinské zvony mají bohatou a pohnutou historii. Svědčí o tom záznamy v našich kronikách a archivních dokumentech: v knize Křtinské kostely a zámek, jejímž autorem je Josef Opletal, je uvedeno: "Pokud nebyla stavba kostela ukončena, visely zvony na lešení u cesty. Dovídáme se o tom z pobytu pruského vojska ve Křtinách. Toto přišlo do Křtin 17. února 1742 v počtu 10.000 mužů všech zbraní se 4 nebo 5 děly. Král Bedřich byl ubytován v Jedovnicích. Dne 7. dubna přišel do Křtin generál Rottenberg s 15 důstojníky a 1.500 muži. Vojáci si našli hned zábavu. Házeli kamením do zvonů a šturmovali jimi. Šturmování trvalo celou noc. Obyvatelé okolních vesnic se domnívali, že všichni občané křtinští byli zamordováni". Po dokončení stavby kostela byly zvony zavěšeny na hlavní věži, která původně byla nižší než dnešní.

Při požáru v roce 1844 se zvony roztavily. Kronika podává jejich následující popis:

Veliký zvon vážil přes 15 metráků. Dal jej ulít opat Matuška na památku a z vděčnosti, že byl klášter ušetřen ve válce s Prusy výpalného. Prusové se Sasy obléhali Brno od 9. února do 7. dubna 1742. Klášter zábrdovický byl v pásmu, do něhož Prusové nevstoupili a tak byl ušetřen výpalného. Ku klášteru také nemohli, poněvadž pozemky od Zábrdovic až ke Komárovu byly zatopeny vodou ze Svitavy a Svratky. Zvon byl na svátek Narození Panny Marie 1750 posvěcen a na věž nového kostela vytažen. Na jedné straně zvonu byl obraz Panny Marie a nápis schronografem: Nec dum fusa fui confusi Saxo Borussis, ex voto reverendissimi Abbatis Christofori et totius conventus. Česky: Než jsem byl ulit, ve zmatek byli uvedeni Sasové a Prusové. Na druhé straně byl obraz kříže s nápisem:Personet in totum nostrum de Virgine votum, quod facimus pressi Borussis et Saxone fessi. Hinc linqua varia laudetur Virgo Maria. Fussore C.H. in Brünn 1742. Česky: Ať hlásá do celého světa náš slib Panně, který jsme učinili utlačováni a zemdleni Prusy a Sasy. Odtud různými jazyky se chválí Panna Maria.

Prostřední zvon vážil 7 metráků a měl následující nápis: Ave Regina coeli! Laetare, alleluja, quia, quem meruisti portare, alleluja! Resurexit! Česky: Raduj se nebes Královno, aleluja. Neboť, jehožs nosila, aleluja, vstal z mrtvých!

Malý zvon velmi starý vážil 2 metráky a měl gotický nápis: Bilhelmus Epus /Episkopus/ Neopolen me consecravit a Mathias Abbas me fieri fecit anno MCCCCXLV. Česky: Vilém biskup Neopolen mě posvětil a opat Matěj mě dal udělati roku 1445. Z vděčnosti jej věnoval opat Matěj (1441-1450), kterému se podařilo získat téměř všechny statky odcizené v dobách válečných.

Druhý malý zvon, nejstarší, věnoval opat Gotschalk na památku potvrzení klášterních privilegií markrabětem moravským Karlem, pozdějším císařem Karlem IV. Stalo se tak 13. dubna 1343.
Tato privilegia udělil roku 1235 markrabě Přemysl. Zvon byl zavěšen na nové zvonici u farního kostela. Věž stála severně od kostela. Zvon po 500 let zval farníky a poutníky k bohoslužbám a pobožnostem.

Roztavené zvony byly od Leopolda Františka Stanke v Olomouci přelity a měly následující nápisy. Velký zvon na vrchním okraji: Od opata Kryštofa 1742 zavěšen, ohněm 27. května 1844 roztaven. Na spodním okraji: Ulit v Olomouci 1846 od Leopolda Františka Stanke. Mezi oběma okraji na jedné straně: Od hraběnky Marie Dietrichsteinové, Antonie Mittrovské - Dietrichsteinové a Terezie Mensdorf - Dietrichsteinové pořízen. Na druhé straně byl obraz Panny Marie a pod ním nápis: Těšitelko v utrpení, dárkyně radosti, oroduj za nás, Maria!

Prostřední zvon měl na jedné straně nápis: Ulit v 15. století, ohněm dne 27. máje 1844 zničen, přelit 1846 od Leopolda Františka Stanke v Olomouci.
Na druhé straně obraz sv. Antonína a pod ním nápis: Sv. Antoníne, jméno tvé nás k pobožnosti zve.

Malý zvon na jedné straně: Campanam hanc anno 1343 fusam, anno 1844 die 27. Maji vastatam, anno 1846 refusam, filiae Domus Dietrichsteinae cosecrarunt. Na druhé straně obraz sv. Terezie s nápisem: Honori S. Theresiae Virginis a na okraji: A Leopoldo Fr. Stanke refusa 1846. Česky: tento zvon 1343 ulitý, 1844 ohněm zničený, roku 1846 přelitý, věnovaly dcery domu Dietrichsteinova. Ke cti sv. Terezie, panny. Od Leopolda Fr. Stanke přelitý 1846. Tento zvon visí na naší hlavní věži dodnes. O tomto zvonu v roce 1948 prohlásil expert památkového ústavu Dobrodinský: "Tento zvon je jedním z nejlepších děl L. Fr. Stankeho. Je to zvon jenom normálního žebra a vzhledem k elektrickému zařízení, přimlouvá se podepsaný co nejvřeleji, aby byl hodně málo užíván a tak co nejdelší budoucnosti zachován. Má značnou cenu historickou, ale zvlášť na svoji dobu hudební a akustickou." (V Pelhřimově dne 29. VII 1848)

Dne 29. července v 7 hodin večer byly přivezeny 3 přelité zvony od Leopolda Františka Stanke v Olomouci a vystaveny v kostele před oltářem sv. Barbory a 5. září téhož roku od faráře Václava Stříže slavnostně posvěceny. Toho dne nahoře jmenovaný farář měl o 9. hodině slavné bohoslužby a po ukončení se přistoupilo ku svěcení 3 zvonů, postavených u hlavního vchodu. Zvony ověnčené květinami byly posvěceny za asistence kněží, v přítomnosti přišlých komtes z Dietrichsteinu a sice Marie, Terezie a Antonie, jejichž nákladem byly zvony přelity. Nový zvon ku cti blahoslavené Panny Marie byl ozdoben od urozené hraběnky Marie, prostřední zvon ku cti sv. Antonína od urozené hraběnky Antonie a malý zvon ku cti sv. Terezie od urozené hraběnky Terezie. Po skončeném svěcení byly zvony vytaženy za zvuku trub a bubnů, za střelby z hmoždířů a za jásotu četných farníků a cizích. Slavnost trvala skoro až do 12 hodin v poledne. Odpoledne o 5. hodině bylo slavné Te Deum laudamus s požehnáním a při tom zvony ponejprv zvonily.

Z kněží byli přítomni: farář ze Křtin se svými 2 kaplany, Václavem Thomannem a Antonínem Horským, farář ze Šaratic Václav Raška se svým kaplanem Jiřím Sylotou, farář ze Sloupu Viktorin Jiřík, farář zTvarožné Ignác Maier, farář z Petrovic Vincenc Bystřický, lokalista z Ochoze František Jahn, lokalista z Babic Josef Zatloukal, lokalista z Ostrova Václav Čuma, kooperátoři: František Tálský ze Zábrdovic, Antonín Klíma z Pozořic, Josef Voráč z Jedovnic, Jan Klippl z Komořan.

Dále je o zvonech zpráva z roku 1865, kdy na vedlejším zámku sídlil hrabě Vincenc Bubna z Litic, který v roce 1864 odkoupil panství zábrdovické od hraběte Mensdorff-Poulliho za 600.000 zlatých. V roce 1865 byla cesta vedoucí od hlavního schodiště ke kapli sv. Anny odstraněna. Hrozila totiž zřícením. Do té doby stála vedle hlavního vchodu malá zvonice, kde byl umístěn tak zvaný mešní zvon a umíráček. Oba zvony byly přeneseny do věžičky nad spodními ambity. Náklad hradil částečně patron, částečně kostel. Věžička nad ambity byla odstraněna při rekonstrukci v 90. letech minulého století. Je uložena ve skladě pod ambity.

Přicházíme k 1. světové válce, která pro mnohé zvony byla velikou katastrofou. Tak čteme:

Ve čtvrtek 15. března 1917 se konala schůze farářů celého děkanství v Blansku v Katolickém domě, za příčinou vydání kostelních zvonů k účelům válečným.
Přítomen byl zástupce eráru, poručík inženýr. Farář šel na tu schůzi pěšky přes Olomučany do Blanska.
Při schůzi se mu podařilo zachovati pro kostel ještě jeden zvon věžní a sice nejmenší, prostřední jediný byl dříve od konsistoře určen pro služby Boží. Protokolem bylo tedy určeno toto:

Vydány budou:

velký zvon věžní, 1568kg těžký
oba zvony z věžky nad ambity, každý 51 kg těžký
zvon věžní filiálního kostela v Bukovince, 35 kg těžký

Zůstanou tyto zvony:

ve Křtinách prostřední zvon věžní, 784 kg těžký
ve Křtinách malý zvon věžní 300kg těžký
v Bukovince věžní zvon 43kg těžký

Večer o půl 6. hodině se vrátil farář z Blanska do Adamova vlakem a pak pěšky přes Babice do Křtin.

Píše se rok 1917. Dne 25. dubna odpoledne přišel na faru Josef Krammel, rodilý Čech, tesařský mistr z Pleissing (U Retzu - Dolní Rakousy) vyslaný vojenskými úřady, aby provedl sejmutí velkého zvonu z věže. Protože spouštění zvonu z věže by bylo příliš nákladné, byl zvon rozbit na věži a kusy po schodech sneseny. Rozbíjení zvonu se dělo tím způsobem, že dlátem proražena do vrchní části zvonu díra, pak pilkou učiněn do stěny řez, do řezu nasazeno dláto, kladivem na dláto bušeno až se vrchní část zvonu od dolního odloupla. Pak podobně pilkou, dlátem a kladivem kus po kusu rozrážen a odrážen. Farář (Bernard Pátek) papírem a grafitem naznačil různé ornamenty a písmeny na zvonu, kteréžto snímky uloženy do křtinského archivu, aby byly přílohou k fotografiím, které pořídil František Bílý, zámečnický mistr křtinský. Některé střepiny, jež odlítly při rozbíjení, uloženy též do archivu. Že farníci plakali a rozhořčení najevo dávali, je samozřejmé. Rozbíjení zvonu trvalo od 25. večer do poledne dne 27.4. Téhož dne odpoledne sejmuli pomocníci Krammelovi oba zvony nad arkádami sv. Anny (nad ambity). Odpoledne téhož dne přivezl na trakaři chlapec zvon bukovinský. O 5. hodině váženy všechny zvony na váze farářově u věžního vchodu. Dne 28.4. ráno před 7. hodinou odjel Krammel do Jedovnic. Téhož dne fotografoval František Bílý tři malé zvony, rekvírované pro válečné účely. Dne 29.4. po ranních službách Božích byly zvony a kusy zvonů odvezeny na nádraží adamovské. Byly tedy pro válečné účely odebrány státem čtyři zvony: 1 velký ve Křtinách, 2 malé nad chodbami sv. Anny (nad ambity) a jeden malý zvon v Bukovince.

Velký zvon měl největší průměr dolního okraje 140 cm, vážil bez železného srdce 1473,5 kg a vojenský erár dal za něj (1 kg po 4 k) 5.894 korun v státních dluhopisech páté válečné půjčky.
Měl tyto nápisy: Na vrchním okraji: Von dem Abt Christoph 1742 aufgestellt, vom Brandem am 27.Mai 1844 verzehrt. Na dolním okraji: Gegossen zu Olmütz 1846 von Leopold Franz Stanke. Mezi oběma okraji, na jedné straně: Von den Gräfinnen Maria Dietrichstein, Antonia Mittrofsky Dietrichstein, Theresia Mensdorf Dietrichstein hergestellt.
Nad tímto nápisem tři erby těchto hraběnek. Na druhé straně obraz křtinské Panny Marie a pod ním nápis: Trösterin in Leiden, Spenderin den Freuden, bitte für uns, Maria. Z obou malých zvonů, které visely ve zvoničce nad chodbami sv. Anny (ambity), větší měl v dolním průměru 41 cm, vážil 38 kg, stát za něj dal 152 korun, měl tři obrazy: Pannu Marii Křtinskou, sv. Kryštofa, sv. Barboru. Nápis vrchní: In honorem B.V.Mariae et S. Christofori et S. Barbarae. Na dolní obrubě: Wolfgang, Straub in Olmütz 1765 goss mich. Menší zvon sv. Anny byl 17,5 kg těžký, 32 cm dolního průměru, nahoře nápis: L.M. in Brünn 1760, dva obrazy: křtinskou Pannu Marii a sv. Josefa (L.M. znamená: Liborius Martini - dle nápisu bukovinského, jenž byl filiálnímu kostelu ponechán). Stát za něj dal 70 korun. Rekvírovaný zvon filiálního kostela bukovinského měl 35 cm dolního průměru, vážil 27,5 kg, stát za něj dal 110 korun, měl dolní nápis: Sub Venceslao Opletal, parocho Kyriteinensi, Clemens Stecher in Brünn 1813. Nápis vrchní: In honorem Henricus et S. Kunigundae. Měl dva obrazy: sv. Jindřicha a sv. Kunhutu (česky: Za Václava Opletala, křtinského faráře, Klement Štecher v Brně. Ke cti sv. Jindřicha a sv. Kunhuty).

Celkem odevzdáno státu na válečné účely 1556kg a stát za to dal 6.226 korun v dlužních úpisech páté válečné půjčky.

A nebylo všemu konec. Dne 22. srpna 1917 Václav Lösner, infanterista a zednický mistr ze Židenic, sejmul pro vojenský erár zvon "Antonín" z křtinské věže. Zůstal pro Křtiny jen jediný, nejmenší zvon na věži. Památný zvon Terezie.

Skončila první světová válka. Co bude dál? Historie zvonů pokračuje. V knize: Pořad bohoslužeb roku 1925 třetí neděle po velikonocích 3. května je zaznamenáno: příští neděli budou oboje služby Boží zde ve Křtinách.
Před hrubou mší sv. budou zde posvěceny dva nové menší zvony, jeden tak zvaný umíráček s obrazem sv. Barbory, patronky umírajících a druhý, kterým se bude zvonit Anděl Páně s obrazem sv. Anny, matky Panny Marie. Napřed bude míti slavnostní kázání dr. Josef Toman, profesor z Brna a nato posvětí dva nové zvony vldp. Dr. František Bulla, papežský komoří. Potom budou nové zvony zavěšeny. Po hrubé mši sv. se bude jimi chvíli vyzváněti.

Píše se rok 1933. V té době zde byl farářem pan rada František Marek, velký příznivec zvonů. Zapsal ve farní kronice:

3. prosinec 1933, památný den pro celou farnost. Toho dne konána slavnost svěcení nových dvou zvonů pro farní kostel ve Křtinách. Největší zvon vážící 1400kg zasvěcen Panně Marii Křtinské, jejímž obrazem je ozdoben. Na jedné straně nápis: Krutá válka vzala nás, láska zbožných dala zas. Kolem reliéfu Panny Marie: Panno Maria Křtinská, oroduj za nás. Druhý zvon vážící 700kg zasvěcen sv. Antonínovi, s jeho obrazem a nápisem: Ode všeho zlého chraň naši farnost, ó sv. Antoníne! Na věži zůstal nejmenší zvon "Terezie". Dohromady vytváří slavnostní akord D dur. Začíná tak starodávná oblíbená mariánská píseň: "Tisíckrát pozdravujeme tebe".

Slavnost svěcení začala o půl 10. hodině. Významu slavnosti dodal svou přítomností Jeho Jasnost princ František Josef z Lichtensteinů, který přijel již o 8. hodině ráno a přítomen byl všem obřadům v kostele, kázání i mši sv. Potom s námi pobyl při hostině až do tří hodin odpoledne. Dojmy nezapomenutelné. Kníže, pravý demokrat, lidumil. Všichni jsme obdivovali jeho zbožnost, vlídnost a skromné, upřímné chování. Toho dne byl třeskutý mráz, zima veliká a přece se sešlo množství lidu. Kázání i konsekraci zvonů vykonal pan biskupský rada, profesor František Baka, horlivý poutní kazatel u Panny Marie Křtinské. Večer o 5. hodině se rozezvučely zvony slavnostním akordem a zvonilo se jednu hodinu ke cti a chvále Panny Marie a padlých vojínů. Nové dva zvony pořízeny z odkazu Msgre dr. Františka Buly (16.000Kč), z výtěžku a sbírek farníků a poutníků. Pořízen též elektrický pohon. Celý náklad na zvony a pohon činil 64.000 Kč. Sběrací listiny byly uloženy do farního archivu. Ale zatím jsme je nenašli.

Přichází další smutná kapitola v historii zvonů. Druhá světová válka. Zase na naplnilo: "Krutá válka vzala nás". Je zajímavé, že ve farní kronice není žádná zmínka o odebrání zvonů. Ani žádný dokument ve farním archivu. Zachovaly se dvě listiny: Ohlašovací list pro bronzové zvony, datovaný 26. prosince 1941. Jak asi pan rada Marek prožíval tyto chvíle? Vždyť uplynulo jen 8 let, co s takovou radostí pořizoval zvony nové. Na oznamovacím listu jsou poznačeny zvony: Největší - "Panna Maria", o váze 1395 kg, zvon "Antonín". Oba v roce 1933 ulil zvonař Rudolf Manoušek. Dále dva zvony z věžičky nad ambity, "Barbora" a "Anna". Ulil zvonař Hiller Brno. "Anna" asi o váze 34 kg, "Barbora" 18kg. Další pátý zvon asi "Terezie" s nesprávným údajem váhy.

Druhý dokument je stvrzenkou o odebrání zvonů. Váha jednotlivých zvonů se liší. Zde není uveden zvon Terezie, který odebrán nebyl. Buď byl označen jako památkový nebo chtěli ponechat aspoň jeden zvon pro tak významné místo jako jsou Křtiny. Podle této listiny byly zvony odebrány 20. dubna 1942.

Skončila 2. světová válka, která poznamenala nejen zvony, ale i sám chrám. V prvních poválečných letech se snažili vyrovnat s důsledky leteckého bombardování z 25. dubna 1945. (Stejné datum 25. dubna se již objevilo za 1. světové války, kdy byly zvony rekvírovány). Ale zároveň se objevila snaha pořídit nové zvony.

Zachovala se skromná korespondence:

Římskokatolický farní úřad Křtiny 1. března 1948 č.j. 101/48
P.T. Chrámové družstvo v Pelhřimově

Podepsaný farní úřad zdvořile oznamuje, že jsme objednali nové zvony pro poutní chrám Panny Marie ve Křtinách u Brna, a sice u firmy R Manoušek, Česká u Brna, který je rodákem z naší farnosti a slíbil ulít pro Křtiny dobré, prvotřídní zvony. Objednali jsme dva zvony a to:Velký ve váze 18q a menší ve váze 8q. Velký bude mít tón d a druhý fis. Prosíme zdvořile, zda s naší objednávkou souhlasíte, prosíme, byste byli tak hodni a objednávku nám písemně schválili a rovněž pak svým odborníkem zkolaudovali. Na věži máme starý zvon tón a. Nové zvony jsme objednali počátkem roku 1948 a to 2. ledna.
Za laskavé brzké písemné schválení naší objednávky srdečné díky předem vzdává

Frant. Marek, farář

A odpověď:

Důstojný římskokatolický farní úřad Křtiny u Brna. Vzali jsme na vědomí Vaši zprávu ve věci nových zvonů a proti volbě harmonického ladění nelze mít námitek, jsou-li zde pro tento způsob dány předpoklady. Lépe by bylo, kdyby ve zvonech mohl vzniknouti aspoň jeden melodický interval, protože byste získali na bohatosti a pestrosti, ale je asi pravděpodobné, že k této volbě Vás vedly snad místní poměry ve věži anebo tradice. Předpokladem je ovšem, že dosavadní zvon, který udáváte jako a, je správně zjištěn a nemá odchylky od norm. ladění. V tom směru přirozeně nemůžeme nésti odpovědnost, leč by dodatečně zvon byl překontrolován před kolaudací. Zatím vtom směru musí nésti odpovědnost ten, kdo zvon přesně zjišťoval.

Rozumí se, že ochotně vykonáme kolaudaci, jakmile zvonárna oznámí, že jsou zvony hotové, ale v zájmu Vašem prosíme, abyste neurčovali termín svěcení dříve, než budete znát výsledek kolaudace. Jistě se Vám nejedná jenom o nové zvony, nýbrž o dobré zvony a jen tak bez těžkostí může kolaudátor přiložit náležitě přísné měřítko.

V zájmu věci bylo by nám milé, abyste sdělili, kdo zjišťoval Váš starý zvon, zda zvonař či sami.

S křesťanským pozdravem
Podpis neuveden.

Odpověď farního úřadu:

Řím. katol. farní úřad Křtiny. 4. dubna 1948 Č.j. 160/48
Titl. Chrámové družstvo v Pelhřimově.

K Vašemu ct. dopisu ze dne 19.4.1948 značka ZV1548 dovoluje si podepsaný farní úřad sděliti stran nových zvonů pro poutní kostel ve Křtinách následující: Dle nového rozhodnutí pana Manouška z České u Brna budou míti křtinské zvony ladění d 1 f 1 a 1. Starý zvon na věži je a 1 /zjišťoval sám zvonař R. Manoušek starší/ nové dva zvony budou tudíž d 1 a f 1. Pan Manoušek zná dobře věž křtinskou, neboť je rodákem z farnosti křtinské a rozhodl se pro toto ladění jako lépe vyhovující.

Velký zvon d 1 je již ulitý a druhý zvon se bude líti tyto dny. Prosíme Vás co nejsnažněji, jakmile Vám zvonárna oznámí, že zvony jsou ulité, račte být tak hodni a hned zvony zkolaudujte.

Rádi bychom měli slavnost svěcení zvonů v neděli dne 25. dubna, to ovšem samozřejmě bude záležet na Vaší kolaudaci. Počkáme, až jak dopadne kolaudace, vždyť písemnou kolaudaci budeme potřebovat ke konsistoři na povolení svěcení.

Veškeré výlohy spojené s kolaudací samozřejmě budeme rádi hradit. Mohl by snad pan kolaudátor při cestě do zvonárny napřed zajet do Křtin a ze Křtin bychom taxíkem zajeli do České u Brna. Ovšem byla by to určitá zajížďka.

No to ponechávám Vašemu rozhodnutí. Proč bychom rádi měli svěcení 25. dubna na sv. Marka, kdyby to ovšem kolaudace připustila. Podívejte, 2.května máme první sv. přijímání dítek, to by svěcení být nemohlo. 9.května už jsou ve Křtinách poutě, které by slavnost svěcení velice rušily. A pak 25. dubna připadá tříleté výročí strašného bombardování Křtin.

Samo sebou se rozumí, kdybyste zvony nemohli uznat, pak velice rádi se podrobíme a počkáme.

Srdečně Vás pozdravuje Frant. Marek farář.

Ve farním farním archivu se zachoval dopis ze 6. ledna 1948 adresovaný starostovi v Březině:

Velevážený pane starosto!
Prosím vás, buďte tak hodný a zařiďte ve Vaší obci sbírku na nové zvony. Svěřte sbírku starším, spolehlivým osobám, listinu podepište a dejte také razítko místního národního výboru, oznamte vybubnováním nebo způsobem u Vás obvyklým, že bude provedena sbírka na nové zvony, povzbuďte a výsledek sbírky předáte buď panu Rosolovi nebo zdejšímu farnímu úřadu. Za Vaši ochotu a laskavost předem vzdávám srdečné díky.

Vše nejlepší v novém roce přeje Vám oddaný Frant. Marek, farář.

Na listině je dole připsáno:
Dne 1. února 1948 přijal jsem od pana starosty Nevorala v Březině ze sbírky na zvony ve Křtinách obnos 19.370Kč, t.j. devatenáct tisíc třista sedmdesát Kč. S díky srdečnými Frant. Marek, farář.
Dále poznámka: Ještě 3.600 - dohromady 22.970. Odevzdáno 1.2.1948 p. farářovi.

Dále čteme ve farní kronice rok 1948:

V roce tomto byly pořízeny nové zvony pro poutní chrám Panny Marie ve Křtinách. Byly pořízeny firmou "Kovolit" Rudolf Manoušek z České u Brna a sice:

Velký zvon "Marie" vážící 17 metráků s vyrytým obrazem Panny Marie Křtinské a nápisem: "Panno Maria Křtinská, oroduj za nás."
Prostřední zvon "Antonín" vážící 11 metráků s obrazem sv. Antonína a nápisem: "Od všeho zlého chraň naši farnost, sv. Antoníne."

Náklad činil 280 000 Kč. Farníci sebrali po obcích okolo 200 000 Kč. Slavnost svěcení nových zvonů byla v neděli 8. srpna. Zvony posvětil nejdůstojnější pan biskup dr. Karel Skoupý, jenž přijel do Křtin o 8. hod. ráno, u fary vítání a pak sloužil mši svatou, po ní byly zvony posvěceny a pan biskup měl pak slavnostní kázání. Při svěcení zazpíval zdejší pěvecký sbor pěkné dva sbory.

V knize "Pořad bohoslužeb" z roku 1948 čteme:

1. srpna - příští neděli bude slavnost svěcení nových zvonů. Sraz všech farníků o půl 8. hod. u fary, kde bude vítání Jeho Excelence nejdůstojnějšího pana biskupa.

8. srpna - neděle 12. po sv. Duchu. Teď po mši sv. bude svěcení nových zvonů a pak kázání a druhá zpívaná mše svatá. Odpoledne o půl 3. hod. svaté požehnání a rozloučení s naším nejdůstojnějším panem biskupem. Jakmile budou zvony zavěšeny, bude se zvonit za všechny zemřelé z naší farnosti.

15. srpna - slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Farní úřad považuje za milou povinnost srdečně poděkovati všem, kteří jakýkoli obnos věnovali na nové zvony, děkujeme zpěvákům i s panem varhaníkem, kteří obětavě nacvičili pěkné zpěvy, děkujeme hudebníkům, děkujeme ženám a dívkám, které ochotně pomáhali plésti věnce, děkujeme mužům i ženám, kteří stavěli slavobrány, děkujeme slečně Růženě Jedličkové pro stálé ochotné zdobení oltářů, mužům, kteří pomáhali vytahovati zvony, zkrátka všem, kteří buď dary, příspěvky a pomocí přispěli k tomu, že se zvony mohly poříditi a ke zdaru slavnosti svěcení zvonů. Srdečné Pán Bůh zaplať!

V současné době jsou tedy v útrobách hlavní věže zavěšeny tři zvony:

Velký zvon - "Marie" z roku 1948 (zavěšený uprostřed, váha 1700kg) [zvuková ukázka (mp3, 161 KB)], [vyzvánění (mp3, 481 KB)]
Střední zvon - "Antonín" z roku 1948 (váha 1100kg) [zvuková ukázka (mp3, 161 KB)]
Malý zvon - "Terezie" z roku 1846 [zvuková ukázka (mp3, 158 KB)]

Zvony jsou ovládány elektrickým pohonem. Vyzvánějí vždy v poledne a na tzv. "klekání" večer. Vítají také procesí poutníků během celého poutního období a oznamují nedělní mše svaté.

Ještě jste je nikdy dohromady znít neslyšeli? Nebo si chcete jejich typické vyzvánění připomenout? Obojí je možné ve 32-sekundové ukázce vyzvánění (mp3, 517 KB) .

V roce 2004 jsme naše poutní místo obohatili o 15 dalších zvonů o celkové váze 1762kg. Tyto zvony vytvořily Zvonohru, která se svým rozsahem a velikostí řadí k těm největším se střední Evropě.

Na četná přání plánujeme do budoucna její rozšíření o několik dalších zvonů.

Poznámka realizačního teamu:
Tuto část budeme dle získaných dalších nebo podrobnějších informací postupně rozšiřovat. Poslední aktualizace byla provedena dne 11. dubna 2005.

nahoru