KŘTINY U BRNA - MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO

přeskočit navigaci a skočit na TEXT přeskočit navigaci a skočit na AKTUALITY

S platností od 1. 9. 2017 došlo k ukončení aktualizace tohoto portálu.
Aktuální web je na nové adrese: http://www.pmkrtiny.cz/.

NÁSTĚNNÉ MALBY - FRESKY

Centrální kopuli chrámu a konchy nad kněžištěm, varhanní kruchtou a nad oběma bočními loděmi zdobí monumentální nástropní malba brněnského malíře Jana Jiřího Etgense (s pomocníky) s ojedinělou ikonografií založenou na citátu z knihy Sirachovy:

"In plenitudine Sanctorum detentio mea. Ego mater pulchrae dilectionis et timoris et agnitionis et sanctae spei". ("V plnosti svatých zdržování mé. Já matka krásného milování a bázně a poznání a svaté naděje").

Tento verš byl vykládán exegety metodou typologického pararelismu mariologicky a je zcela přirozené, že nalezl své místo v ikonografii poutního místa spjatého s premonstráty, neboť ti patřili k velkým mariánským ctitelům. Je jisté, že ikonografický koncept fresky, který zřejmě koncipoval některý z řeholníků, vychází ze zasvěcení chrámu Jménu Panny Marie. Svátek Jména Panny Marie byl zaveden pro celou církev na paměť vítězství polského krále Jana Sobieského nad Turky u Vídně roku 1683. Dobový výklad Mariina jména nevycházel totiž z hebrejského Mirijam, ale z invokace Panny Marie jako hvězdy mořské (Stella Maris = Maria). Proto některé kostely zasvěcené tomuto svátku měly půdorys hvězdy (kaple Na hvězdě u Broumova, kaple v Mladoticích). Hvězda se také objevuje v křtinském kostele za Marií na fresce v konše nad varhanní kruchtou.

Kopule chrámu je nesena čtyřmi pendetivy, na nichž jsou provedeny čtyři čtveřice starozákonních žen, předobrazů Mariiny zbožnosti, statečnosti a moudrosti. Podle více či méně rozpoznatelných atributů lze identifikovat: Judit (hlava Holofernova), Rebeku (džbán), Jáel (kladivo a hřeb), Tamár (prsten a hůl), Mirijam (bubínek), Rút (klasy), dceru faraonovu (košík s Mojžíšem), Annu (dítě a lilie), Ester a královnu ze Sáby (královská roucha a koruny), Abigail (koš). V kopuli je provedena nástěnná malba s motivem Oslavení Panny Marie, k němuž se vztahují Sirachovy verše: "In plenitudine Sanctorum detentio mea" ("V plnosti svatých zdržování mé"). Panna Maria nadnášena anděly je oslavena Nejsvětější Trojicí. Tuto scénu doprovází bohatý kompars starozákonních proroků, apoštolů, mučedníků, vyznavačů, sv. panen, sv. vdov, českých a moravských zemských patronů. Na fresce jsou také vyobrazeni prarodiče Adam a Eva, což je zjevený poukaz na Marii jako "druhou Evu", ale také jako na Immaculatu, čímž je zdůrazněno, že byla počata bez poskvrny dědičného hříchu. Jeden z andělů vysypává medailky, které jsou znamením milosti pro poutníky.

Ikonografický program na motiv verše: "Ego mater pulchrae dilictionis" ("Já matka krásného milování"), pokračuje v konše levé části příčné lodi. Trůnící Panna Maria s otevřeným srdcem posílá po andělích srdce plná lásky a víry. Ty přijímá alegorie církve (postava v papežské tiáře a rotundou) a ve spodní části konchy, oddělené od nebeské sféry iluzivní balustrádou (to se opakuje i na dalších freskách), jsou čtyři skupiny postav, umístěné mezi tři okna ve tvaru býčího oka. Od leva spatřujeme zástupce řádů: sv. Augustina, sv. Norberta, sv. Františka, sv. Dominika a sv. Benedikta. V další skupince vidíme církevní hierarchii v čele s papežem. Za ní následuje třetí skupina světských vladařů a nakonec čtvrtá skupinka vojáků. Ve špaletě středního okna andílci drží leitmotiv celé výzdoby konchy-srdce, což se pak pravidelně opakuje, samozřejmě s příslušnými atributy, i v dalších konchách.

Program západní apsidy je inspirován slovem Sirachova verše: "et timoris" ("… a bázně"). Ve vrchní části apsidy je Panna Maria tažena na triumfálním voze třemi anděly. Pod koly vozu je drcena válečná zbroj, což poukazuje na to, že křesťan má především zbraně duchovní, k nimž patří i bázeň před Hospodinem. Čtyři andělé s plamennými meči zahání čtyři skupiny postav, z nichž každá reprezentuje určitou formu hříchu. Vlevo je skupina s nehodným vládcem (zabíjí bližního), falešnou moudrostí (žena s knihou) a židy personifikujícími lichvu a učení synagógy. V druhé skupině jsou postavy unášené ďábly do pekla (personifikace smrtelných hříchů), ve třetí pak alegorie neřestí: Pomluva (pochodeň), Pýcha (zrcadlo), Nestřídmost (láhev), Lakomství (měšec) a Nespravedlnost (zavázané oči). Poslední skupinu tvoří nepřátelé Kristovy víry, oblečení v tureckých oděvech.

Malba v konše pravé boční lodi oslavuje Mariinu moudrost. Její program rozvíjí slovo Sirachova verše: "… et agnitionis" ("… a moudrosti"). Malbě dominuje trůnící Panna Maria s otevřenou knihou. Čtyři andělé drží v rukách zrcadla, odrážející světlo božské moudrosti. To zachycují čtyři skupinky postav. Levou skupinu tvoří alegorie svobodných umění (ale nikoliv v klasické sestavě): Lékařství (hůl Aesculapiova), Právo či Logika (váhy), Astronomie (hvězdný globus), Geometrie (kružidlo), Filozofie či Theologie (slunce na prsou), Rétorika (kniha). Žena s knihou a lebkou připomíná zřejmě marnost všeho světského poznání. V druhé skupině jsou evangelisté se svými symboly a čtyři církevní Otcové západu, zosobňující poznání duchovní. Třetí skupinku tvoří antičtí filozofové, starozákonní mudrci, včetně třech mágů, kteří se přišli poklonit narozenému Kristu. V poslední skupině jsou zastoupeny múzy (opět nikoliv v klasické sestavě): Malířství a sochařství (obraz Madony a hlava sochy), Architektury (kružidlo a plán), Básnictví (kniha), Hudby a Tance (hudební nástroje). Andílci na malbě ve špaletě středního okna apsidy nesou zrcadlo moudrosti a dalekohled.

Celý cyklus završuje malba v konše nad varhanní kruchtou, na níž jsou rozvíjena závěrečná slova Sirachova verše: "… et santae spei" ("… a svaté naděje"). V horní části konchy je Panna Maria představena jako hvězda jitřní (symbol naděje) či hvězda mořská (Stella maris), což je vlastně výklad Mariina jména, jemuž je křtinský chrám zasvěcen. Panna Maria zde vystupuje jako naděje trpících, utlačovaných a osamocených, jejichž čtyři skupinky jsou zobrazeny ve spodní části konchy. Stejně jako na předcházejících malbách i zde jsou čtyři andělé, držíce v rukou tentokráte kotvu. Nechybí ani andílci ve špaletě středního okna, kteří též nesou kotvu.

Mariánská tematika je dále rozvíjena i na nástěnných malbách v patře západní empory, kde Panna Marie vystupuje v duchu loretánské litanie jako "Uzdravení nemocných", "Útočiště hříšníků" (s archandělem Michaelem) "Pomocnice křesťanů" (přijímá napsané prosby na listech). Ikonogfrafii doplňují postavy andílků s mariánskými a kristologickými symboly (ducha, slunce, holubice, lev).

V podkruchtí jsou pak provedeny nástropní malby s náměty poutníků uctívajících Pannu Marii křtinskou. V ruce drží poutní prapory a votivní dary: korunky na podnosu a votivní obraz, na němž je datum 1747 i datum opravy fresek (Patloka, 1927). Jiná skupinka poutníků prosí Pannu Marii o uzdravení.

K dispozici je celá fotogalerie fresek.

Poznámka realizačního teamu:
Tuto část budeme dle získaných dalších nebo podrobnějších informací postupně rozšiřovat. Poslední aktualizace byla provedena dne 11. dubna 2005.

nahoru