KŘTINY U BRNA - MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO

HISTORIE - 20. STOLETÍ

Ve 20. století byl křtinský chrám průběžně opravován, zvláště po II. světové válce, kdy byla 25. dubna 1945 výbuchem letecké pumy zdemolována část ambitu a pod ním se nacházející hrobka z Bubna-Litic. Rozmetané kosti a zbytky rakví byly posbírány a uloženy v kryptě pod kaplí sv. Anny. Poškozena byla i střecha chrámu Panny Marie, jež byla na četných místech proděravělá od střel a měla poničenou část krovu. Další škody byly způsobeny na fasádě.

Velké opravy chrámu a dalších staveb prováděl farář František Marek (1932-1957). Svědectví o nich nalézáme v archivu bývalého Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko v Brně. V tomto díle pokračoval i jeho nástupce Jaroslav Samson (1957-1973).

Roku 1974 zahájil křtinský děkan Tomáš Prnka nejrozsáhlejší rekonstrukci chrámu Panny Marie v jeho historii, která počítá s celkovou obnovou stavby od střechy až po podzemí. Na všech střechách byl položen nový měděný plech a báně na věžích, mariánský znak nad kopulí a dvouramenný kříž na věži byly potaženy zlatem. Přitom byl v báni nad chrámovou kopulí nalezen zápis z 15. 7. 1845, který dokladuje obnovu střech po požáru, jenž ho postil v r. 1844. V roce 1975 k němu byly přiloženy další dokumenty a předměty, např. fotografie a pohlednice kostela, pozdrav duchovního správce, zvukový záznam zvonů na magnetofonovém pásku, plátek zlata, mince, láhev slivovice a další. Podobné předměty byly v průběhu oprav vkládány i do dalších bání: v r. 1979 na chrámové věži, v r. 1983 na kapli sv. Anny a v r. 1992 na jižním ambitu.

Z chrámových zdí byla odstraněna stářím poškozená fasáda a je nahrazována novou se složitě provedenou štukatérskou úpravou podle původního vzoru. Nákladné restauraci byly podrobeny nástropní fresky v chrámu Panny Marie, které patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Dále dochází k rekonstrukci architektonických detailů a plastik. Ambit byl staticky zabezpečen proti sesuvu a byla v něm obnovena stropní klenba, zničená při náletu roku 1945. Kromě toho je na chrámu prováděno mnoho prací kamenických, zednických, klempířských, štukatérských, malířských, konzervátorských, elektrikářských a dalších.

Samostatnou stránkou jsou v poslední době práce speleologické, antropologické a archeologické. Především speleologický průzkum podzemí chrámu vynesl na povrch nové informace pro poznání dávné historie křtinského poutního místa. Dne 16. dubna 1991 například speleologové objevili hrobku, v níž byl před 214 lety (6. listopadu 1777) pochován sám stavitel chrámu - opat Matuška. Jeho tělesné ostatky byly podrobeny archeologickému a antropologickému prozkoumání a po slavnostní mši, kterou sloužil strahovský opat Michael Pojezdný, byly 3. listopadu 1991 vloženy do malé zdobené schránky z mědi a znovu pochovány v původním hrobě před oltářem sv. Jana a Pavla.

K významným úspěchům speleologů je nutné přičíst i objevení krypty pod chrámovou věží (9. února 1991), nezvěstné nejspíše od čtyřicátých let 18. stol., která byla využita jako kostnice pro uložení tělesných ostatků nejméně 974 lidí. Většina kostí sem byla přenesena z hrobů starého křtinského hřbitova (býval kolem českého kostela), zasaženého výstavbou chrámu Panny Marie ve 20. a 30. letech 18. století. Vchody do krypty byly záhy po uložení kostí důkladně zazděny a v r. 1770 zamaskovány výstavbou rozlehlého schodiště před vchodem do chrámu, takže brzy upadly v zapomnění. Objevený osteologický materiál (o objemu přibližně 20 m3) byl podrobně prostudován antropology, kteří na kostech zkoumali kromě jiného i patologické změny způsobené nemocemi našich předků. Takto získaných poznatků využijí pro potřeby současné lékařské vědy.

Největší zajímavostí a záhadou křtinské kostnice se stal nález dvanácti lidských lebek, které označila čísi ruka, nejspíše v 17. století, pozoruhodnou černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a písmene T na čele.

Nález lebek s vavřínovým věncem - kliknutím zvětšíte
Nález lebek s vavřínovým věncem

Bezpochyby byly tímto neobvyklým způsobem označeny tělesné ostatky něčím významných lidí. Podobný nález nebyl u nás dosud učiněn. Jeho analogie známe například z okolí Salzburgu v Rakousku a z jihovýchodního Německa. Je zřejmé, že zde máme před sebou naprosto neobvyklý nález, který přinese nový pohled do staré historie poutního místa ve Křtinách.

Již od počátku minulého století historická a topografická literatura vysoko hodnotila skvělé umělecké kvality křtinského poutního areálu. Nový rozmach jeho náboženského života jistě provázela a provází i láskyplná a zodpovědná péče o jeho výtvarnou podobu.

nahoru


Předchozí kapitola:
19. století

AKTUALITY

Výměna farářů ve Křtinách
Rozloučení Mons. Peňáze
Druhý kaplan pro Křtiny
Příprava na výročí Fatimy
Poutní kalendář 2017

NEDĚLNÍ MŠE SV.

Křtiny (květen až říjen)
7:30 hod., 9:00 hod., 10:30 hod.
Křtiny (listopad až duben)
7:30 hod., 10:30 hod.
Bukovinka (celoročně)
09:00 hod.
Březina (listopad až duben)
9:00 hod.
celý přehled bohoslužeb
týdenní pořad bohoslužeb

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA

Křtinský chrám byl prohlášen Národní kulturní památkou.
Více informací a podrobnosti

KONTAKTY

Římskokatolická farnost Křtiny
Křtiny 72, 679 05

KAPLAN:
P. Lubomír Řihák

mobil: 732 518 915
mail: cyril10@seznam.cz

FARÁŘ:
P. Jan Krbec

mobil: 604 975 416
mail: jan.frantisek@email.cz

více kontaktů

POUTNIK-JAN.CZ

=osobní stránky Mons. Peňáze=
Některé zajímavé články:
Svatba v katolickém kostele Svatý křest (ve Křtinách i jinde)
Nové a staré křtinské ambity
Křtinská Zvonohra
Teplota v křtinském kostele
Ze Křtin do Křtin
Pěší poutě na Velehrad
Křtiny for foreigners


počet návštěv:

 | autorský tým |   | autorská práva |  | napište nám | W3C XHTML 1.0

aktualizováno: 31. 8. 2017