KŘTINY U BRNA - MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO

HISTORIE - MILOSTNÁ SOCHA PANNY MARIE

Letopisci kláštera v Brně - Zábrdovicích popisují Křtiny jako místo zázračných událostí a uzdravení. Jejich záznamy líčí několik stovek těchto případů, mezi nimi obživnutí mrtvých, navrácení zraku a sluchu, uzdravení těžce nemocných a raněných či vyléčení neplodných žen. Ve Křtinách postupně vyrůstal silný mariánský kult, jehož věhlas překročil v 17. a 18. století hranice Moravy. Jak uvádí rok 1663 zábrdovický mnich M. A. Vigsius, těžko by mohlo některé moravské poutní místo v té době vykázat početnější návštěvnost než Křtiny. Pro tento prudký vzestup popularity měla neobyčejný význam kamenná socha Panny Marie, stojící dnes na hlavním oltáři křtinského chrámu. Její ctitelé jí přisuzovali zázračnou moc. Právě ona byla pro křtinské poutní místo tím nejcennějším, co zde bylo. Za všestranné podpory premonstrátů vznikl ve Křtinách všeobecně známý a uctívaný kult Panny Marie Křtinské, který sem v minulých stoletích přitahoval desetitisíce poutníků z celé Moravy i ze sousedních zemí.

Nejstarší osudy sochy zůstávají nejasné. Již v roce 1665 napsal neznámý řeholník ve své knize "Audolí křtinské", že není žádných zpráv o tom, kdo je jejím autorem či jaké jsou její počátky. O původu sochy se udržovala v zábrdovickém klášteře zvláštní legenda. Podle ní byla socha křtinské Madony nalezena v křoví poblíž obce Bukovinky (jiné legendy uvádějí též na kaštanu), kde ji potom opatrovali poustevníci bydlící při tamním kostelíku. Poslední z nich prý zemřel roku 1475 a byl pochován v kostele před oltářem. Latinský nápis na náhrobní desce ho nazýval "ctihodným mužem Pavlem, opravitelem tohoto kostela". Na kameni byla dále vyobrazena Panna Maria, před níž klečel muž v poustevnickém oděvu. Legendu o původu sochy poprvé zaznamenal již Vigsius roku 1663 a po něm ji popisují i další pisatelé z řad zábrdovických premonstrátů. Nejpodrobněji ji uvádí v roce 1738 Jakub Tiehan ve své knize "Refugium peccatorum...", který navíc poznamenává, že socha pochází z východní říše ( z Palestiny z kamene Mariina hrobu), odkud ji přinesl anděl v době, kdy byly z kostelů vyhazovány a ničeny obrazy. (J. Tiehan měl zjevně na mysli období obrazoborectví, které postihlo Byzanci v 8. až 9. století.) Premonstráti dále uvádějí, že se socha dostala z Bukovinky do Křtin roku 1210, a to zásluhou samotného zakladatele zábrdovického kláštera Lva z Klobouk. Zde prý byla svěřena do péče řeholnicím ženského kláštera, jehož existenci se však doposud nepodařilo v pramenech ani při archeologických vykopávkách prokázat. První dobové zprávy o soše Panny Marie Křtinské však pocházejí až ze 17. století. Tehdejší pisatelé ale uvádějí, že v jejich době stála socha v malém románském kostelíku již 400 let. Je pravděpodobné, že zde byla již roku 1321, kdy se Křtiny těšily vážnosti samotného Jindřicha z Lipé, který se ve své darovací listině pro zábrdovický klášter vyznává ze "zbožné úcty, kterou choval a chová ke kostelu ve Křtinách, vystavěnému ku cti Panny Marie...". I listina biskupa Antonína z roku 1299 nabádající k poutím do Křtin, může naznačovat, že zde socha Panny Marie byla již na sklonku 13. století. Socha zpočátku stávala v českém kostele na bočním oltáři, roku 1651 ji však opat Olenius nechal přenést na hlavní oltář. Při té příležitosti byla přebarvena a ozdobena pozlacenou korunou vykládanou drahokamy. Roku 1660 byl pro ni zřízen nový hlavní oltář "pěkného díla", jehož podobu vidíme na nejstarším obrázku křtinské Madony, který byl roku 1665 publikován v knize "Audolí křtinské"

Nejstarší vyobrazení sochy Panny Marie - kliknutím zvětšíte
Nejstarší vyobrazení sochy Panny Marie

Na tomto oltáři stála socha až do roku 1733, kdy byla krátce před zrušením českého kostela přemístěna do nově postavené kaple sv. Anny. Na své dnešní místo na hlavním oltáři chrámu Panny Marie byla slavnostně přenesena při příležitosti jeho benedikce v roce 1750.

Podle současného názoru je socha Panny Marie Křtinské gotickým dílem neznámého umělce a pochází asi z Francie. Její vznik bývá datován do 13. až 14. století. Tento závěr podporují i některé historické souvislosti. Předně je to samotný francouzský původ řádu premonstrátů, jehož kláštery se v rámci zemí sdružovaly v provincie nazývané cirkarie, které podléhaly přímo generálnímu opatství v Prémontré. Navíc jednotlivé kláštery udržovaly vztahy s kláštery, z nichž byly založeny. Díky těmto kontaktům mohli zábrdovičtí premonstráti získat sochu Panny Marie prostřednictvím svého mateřského kláštera na Strahově, který ji mohl zajisti buď přímo z Francie nebo pomocí porýnské kanonie ve Steinfeldu, k níž choval dceřinný vztah. Žádné zprávy však o tom nejsou.

Na cizokrajný původ sochy poukazuje i Jakub Tiehan, když r. 1738 napsal: "Obraz (tj. socha) je z tvrdého a v těchto krajích nepovědomělého kamene, jakož to daleko zběhlí a zkušení kameníci při přenášení obrazu ze starého kostela do nové kaple vyzkoumali a vpravdě se přiznali, že ani v dalekých krajinách takového kamene neviděli". Autora sochy neznal ani G. Gumppenberger, který se v r. 1672 ve své knize "Atlas Marianu" vyjádřil o soše Panny Marie Křtinské těmito slovy: "Umělec, ať byl, kdo byl, byl zajisté veliký, neboť dovedl sochu Panny Marie vytvořit vznešenou, krásnou v panenské milostnosti…".

nahoru

AKTUALITY

Výměna farářů ve Křtinách
Rozloučení Mons. Peňáze
Druhý kaplan pro Křtiny
Příprava na výročí Fatimy
Poutní kalendář 2017

NEDĚLNÍ MŠE SV.

Křtiny (květen až říjen)
7:30 hod., 9:00 hod., 10:30 hod.
Křtiny (listopad až duben)
7:30 hod., 10:30 hod.
Bukovinka (celoročně)
09:00 hod.
Březina (listopad až duben)
9:00 hod.
celý přehled bohoslužeb
týdenní pořad bohoslužeb

NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA

Křtinský chrám byl prohlášen Národní kulturní památkou.
Více informací a podrobnosti

KONTAKTY

Římskokatolická farnost Křtiny
Křtiny 72, 679 05

KAPLAN:
P. Lubomír Řihák

mobil: 732 518 915
mail: cyril10@seznam.cz

FARÁŘ:
P. Jan Krbec

mobil: 604 975 416
mail: jan.frantisek@email.cz

více kontaktů

POUTNIK-JAN.CZ

=osobní stránky Mons. Peňáze=
Některé zajímavé články:
Svatba v katolickém kostele Svatý křest (ve Křtinách i jinde)
Nové a staré křtinské ambity
Křtinská Zvonohra
Teplota v křtinském kostele
Ze Křtin do Křtin
Pěší poutě na Velehrad
Křtiny for foreigners


počet návštěv:

 | autorský tým |   | autorská práva |  | napište nám | W3C XHTML 1.0

aktualizováno: 31. 8. 2017