KŘTINY U BRNA - MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO

přeskočit navigaci a skočit na TEXT přeskočit navigaci a skočit na AKTUALITY

S platností od 1. 9. 2017 došlo k ukončení aktualizace tohoto portálu.
Aktuální web je na nové adrese: http://www.pmkrtiny.cz/.

KŘTINSKÁ KRONIKA - UDÁLOSTI 13.-18. STOLETÍ

Rychlá navigace dle století:

13. STOLETÍ - historické události

Kdy vlastně byl farní kostel ve Křtinách založen, o tom není žádných dokladů listinných. Že je prastarý, dokazují následující připomínky. V r. 1200 byla založena, ještě v r. 1784 stávající kanonií zábrdovickou řádu premonstrátského - jak to dokazuje její chronologie - v Pánu zesnulém vysoce urozeným pánem Lvem, hrabětem z Klobouk, tehdejším zemským hejtmanem v markrabství moravském, pánem hradu v Zábrdovicích a statku ve Křtinách.

V té době v r. 1210 založil tento jmenovaný hrabě nebo - jak se vypráví - jeho paní manželka Richka se svolením a pomocí svého manžela panenský klášter řádu premonstrátského ve křtinském údolí, ve kterém již dříve stával špatný farní kostel pod ochranou Narození Marie, mnohem větší a pevnější s přistavěným klášterem, předaným panenskému klášteru, který se zachoval až do bouří Žižkových.

nahoru

14. STOLETÍ - historické události

V roce 1321 učinil v Pánu zesnulý pan Jindřich z Lipé, maršálek království českého a zemský hejtman na Moravě, značný dar, sepsaným a do dnešního dne ve Křtinském farním archivě chovaným nadačním listem, ve kterém je zmínka o křtinském faráři jménem Plebano, kteréžto jméno se tehdy farářům dávalo a daroval křtinskému faráři: "Plebano antiquum molendinum, silvam et rubetum donamus", starý mlýn - jehož zříceniny jest ještě viděti - les sub nomine Hora a na úpatí Hory neb lesa stávající domky - za jisté závazky - jak na svém místě bude uvedeno. Tím je potvrzeno, že ve Křtinách býval farář, který konal bohoslužby nejen pro členy kláštera, ale pro všechny v okolí Křtin bydlící horské obyvatele, jimž také svátostmi přisluhoval.

nahoru

15. STOLETÍ - historické události

Nahoře jmenovaný klášter, panenský ve Křtinách byl 1423 od Žižky rozbořen, neboť zuřivost neznající mezí jmenovaného Žižky a jeho bohaprázdných přívrženců - jak je známo z dějepisu - se vybíjela zvláště na klášterech a mniších a vůbec na katolických duchovních a zasáhla až do křtinského údolí. Klášterní panny byly od těchto barbarů nejrůznějším způsobem povražděny a pod troskami zdí pochovány. Jen 3 z nich ušly této hrozné smrti, spasivše se útěkem hustými lesy do Zábrdovic, kdež svůj život dokonaly a pohřbeny byly. Klášter byl tehdy zničen. Zdá se však, že farní kostel ve své podstatě zůstal, ačkoliv ustavičnými nepokoji, které tenkráte na Moravě zuřily, velmi utrpěl. Zanikl-li snad, byl jistě 1451 obnoven, neboť v tomto roce daroval Matyáš, král uherský, jménem Corvinus Křtiny se všemi k nim patřícími osadami tehdejším mnichům řádu premonstrátského v Zábrdovicích a tím byl docela jistě farní kostel opět postaven a farářem z kláštera opatřen, což je tím pravděpodobnější, čím méně se dá popříti, že trvání farního kostela bylo třeba částečně pro horské obyvatele, kteří z větší části již tehdy byli poddanými téhož kláštera, částečně pro uctívání Marie, které se zde konalo již před zničením kláštera premonstrátského a ani potom ani v nejmenším nepřestalo.

nahoru

16. STOLETÍ - historické události

Od toho času farní kostel ve Křtinách za všech vpádů a válečného pustošení, kterými celá Morava a okolní země v 15., 16. a 17. stol. trpěly, za všeho plenění a loupení Čechů a Moravanů, kteří se proti právoplatnému panovníku Ferdinandovi II. vzbouřili, kláštery a kostely, mezi jinými také kostel v Zábrdovicích a ve Křtinách v r. 1620 vyplenili a skvosty obou kostelů uloupili. (Vide Vallis Kiriteinensis paq 46)

nahoru

17. STOLETÍ - historické události

Za všech nepřátelských vpádů Tatarů, z nichž někteří okolo 1623 hustými lesy až do Křtin pronikli a své barbarství prováděli (ibidem paq 50), za plenění Švédů, kteří 1645 po 4 měsíce obléhali Brno a v počtu 5000 mužů táhli Křtinami k obléhání v této krajině ležícího zámku Nový Hrad (ibid paq 53), za všech těchto nehod zachoval se ve Křtinách farní kostel. Nikde se nenalézá listina, že by týž po zrušení kláštera v Zábrdovicích přestal existovati, jen to jediné se čte v křestní matrice z r. 1607, že od roku 1630 až do roku 1634 nebylo faráře ve Křtinách. V matrice stojí: "Od léta Páně 1630 nebylo žádného stálého faráře ve Křtinách, jenom z kláštera zábrdovického přijížděli každou neděli mši sv. sloužiti a tak v těch letech není nic zapsáno až do léta 1634." Stalo-li se to z nedostatku duchovních nebo z jiné příčiny, není známo.

Od roku 1634 nalézáme nepřetržitou řadu farářů ve Křtinách, jak to zachované matriky ukazují a tím také farní kostel a jeho ustavičné trvání dokazují. Není možno popsati velikost a vzhled starého křtinského kostela: kdy, od koho a z kterého podnětu byl starý kostel vystavěn, poněvadž kromě mědirytin a obrazů není jej nikde viděti.

nahoru

18. STOLETÍ - historické události

V letech 1718 počala se stavěti nová kaple, která se nyní nazývá sv. Anny a do ní v r. 1733 byla přenesena socha Matky boží a tak od Žižky pozůstalé zbořené zdi starého kostela úplně byly odstraněny.

Stavbu nové jak nádherné, tak nákladné kostelní budovy umožnilo darování statku Jesence, který v Pánu zesnulá Zuzana Zástřizlová, paní toho statku v r. 1690 na kapli sv. Libora v Jesenci a na kostel ve Křtinách poručila. Toto darování se stalo legálním testamentem, který se chová do dnešního dne jak v české, tak německé řeči ve farním archivě.

Proto, částečně tento značný, zbožný dar Zuzany Zástřizlové, částečně horlivost ve službě mariánské kláštera zábrdovického řádu premonstrátského, který ode dávna byl horlivým ctitelem mariánským, pohnulo klášter postaviti mnohem větší a nádhernější kostel než byl tehdy ve Křtinách, ku cti Matky boží a k rozmnožení pobožnosti.

Plán ku stavbě byl vypracován: Severně a jižně, jak nárys ukazuje, měly býti postaveny 2 kaple, jedna ku cti sv. Anny, druhá ku cti sv. Josefa a uprostřed mezi těmito dvěma kaplemi měl se vypínati hlavní kostel. Vzadu měla býti vystavěna rezidence nebo spíše priorát pro budoucnost. Kostel s 2 kaplemi a residencí měl tvořiti čtverec.

Za Maxmiliana a Andělína, opatů kláštera zábrdovického začaly se konati všechny přípravy a opatřovati potřeby ku stavbě a Hugo jejich nástupce, který byl 1713 opatem zábrdovským, přiložil šťastně ruku k dílu, stavě napřed dnešního dne stojící, ačkoliv ne úplně provedenou residenci a v r. 1718 kapli sv. Anny, která po zboření starého kostela musila sloužiti za farní kostel. R. 1728 položil základy k dnešnímu farnímu kostelu a přivedl zdi - dle všeobecné tradice - až po spodní okna, což se stalo v r. 1736, jak to přiložené chronographicum potvrzuje, jež bylo ve starých listinách nalezeno a zní:

Stat aDornata
nobILI pIgnore
MarIa
Voto HVgonIs abbatIs
VeLVt aVrora ConsVrgens
qVae
ante saeCVLa qVinqVe
seDeM eLeqIt posVItqVe
KIrIteInae

Stojí okrášlena
vzácným rouchem
Maria´
slibem Hugona Opata
jako denice vycházející
která
před pěti stoletími
sídlo vyvolila a položila
ve Křtinách.

Jeho nástupce Krištof Matuška v r. 1739 zvolený opatem, pokračoval ve stavbě a dokončil za Hugona začatou tak velikou budovu v r. 1750, jen s tím rozdílem, že místo 2 věží, které byly v nárysu a jejichž základy za jmenovaného Hugona byly položeny a ještě do nynějška jsou viditelny, postavil jen jednu a sice z toho důvodu, aby šetřil klášter zábrdovský, pro který právě tato stavba byla tak dost nákladná a který během stavby válkou o dědictví zvláště od Prusů neobyčejně trpěl. Právě proto bylo upuštěno do další výzdoby a zdokonalování kostela, jako krytba střechy mědí, která již částečně začala, zřízemí schodů před hlavním vchodem a dalšího provedení celého plánu, jež bylo odloženo na pozdější dobu. Poněvadž klášter zábrdovský byl 1784 zrušen, stalo se to ovšem stálou překážkou.

Tento kostel po ukončení stavby byl od nahoře jmenovaného opata Krištofa Matušky požehnán a r. 1771 dne 31. dubna, třetí neděli po Velikonocích se zvláštním povolením J. Eminence Matyášem Fr. hrabětem z Chorynských, titulárním biskupem Samaři, tehdejším skutečným infulovaným prelátem a děkanem na Petrově v Brně, kanovníkem v Olomouci, posvěcen s hlavním oltářem i zadní částí hlavního oltáře ku cti sv. Norberta. Bulla consecrationis chová se ve farním archivu.

Tento kostel je nevšední krásy a velikosti a zvláštního způsobu stavby. Pozůstává ze 4 souvisejících klenutých kaplí nad jejichž středem se hlavní klenutí kostela, rovněž ve formě rotundy, majestátně zvedá a tak tvoří celý kostel hvězdu nebo kříž. Této formě kostelní budovy je také střecha přiměřená a tedy úplně jiného slohu než obyčejně, pozůstává totiž: 4 takzvané boční kopule, které na jmenovaných a klenutých kaplích spočívají a nad střechou těchto bočních kopulí zvedá se polokoulová střecha, která hlavní klenbu kostela kryje a nad kterou spočívá ještě na 8 sloupích stojící, mědí krytá lucerna, na jejíž špici viděti pozlacené jméno Marie, obklopené září.

V průčelí stojí věž, na jejíž vnější straně skoro uprostřed nad hlavními dveřmi je viděti jméno Marie ve zlatých písmenech. Výše na obou stranách jsou umístněny 2 kamenné sochy, z nichž pravá představuje sv. Augustina a druhá vlevo sv. Norberta. Zvenku je rozličným způsobem okrášlena a rozličnými výklenky ve zdivu opatřena.

Co se týká vnitřku kostela, ten je od malíře Etgensa vymalován. Malba představuje obcování svatých. Na obloucích, které spojují postranní klenutí kostela je viděti slova zlatými písmeny v modrém poli vymalovaná: In plenitudine Sanctorum - Detentio mea - Ego mater pulchrae dilectionis - Et timoris - Et sanctae spei - Et agnitionis.

Celý kostel je vydlážděn kamennými čtverci, délka kostela obnáší 29 sáhů, šířka 20 sáhů, výška hlavní klenby 16 sáhů.

V kostele je prostorná oratoř za hlavním oltářem, naproti oratoři nad hlavním vchodem chor pro hudebníky, kdež stojí varhany, rozdělené ve 3 díly s 16 rejstříky, 2 klávesnicemi a 3 vzduchovými měchy. Varhany zhotovil Umlauf z Králíků kolem r. 1753 a teprve 1776 byly mramorovány od Fr. Muzikáře, bydlícího tehdy v Líšni, potom však od Kutálka brněnského štafíře pozlaceny.

Když v Pánu zesnulá paní Zuzana Liboria Zástřizlová provdaná hraběnka z Dichtrichsteinu, majitelka panství Boskovic a Jesence darovala Jesenec kapli sv. Libora v Jesenci a mariánskému kostelu ve Křtinách listinou donační a dotační, chovanou dodnes ve křtinském archivu jak v německém, tak v českém jazyce, daném na hradě Boskovicích 5. června 1690, pojal tehdejší premonstrátský klášter v Zábrdovicích jako majitel statku krtinského zbožný úmysl místo 2 kostelů postaviti nový kostel ve vznešeném slohu.

Již r. 1718 mělo se začíti se stavbou kaple ku cti sv. Anny, pak přilehlých křížových chodeb a brzy potom se stavbou křtinské fary nebo někdejší residence za tehdejšího opata a preláta Hugona Bartlice. Stavba kaple byla dokončena r. 1733 a residence 1735. Socha mariánská byla ze starého kostela do nově vystavěné kaple přenesena a odtud 1. května 1750 do nového kostela, neboť bezprostředně po dokončení zmíněných staveb počalo se stavbou nového kostela. Opat Hugo Bartlic položil základy k novému kostelu a po jeho smrti 1737 pokračoval jeho nástupce Krištof Matuška z Dřevohostic rodem ve stavbě, tak že r. 1744 nehledě na to, že na Moravě a v Čechách zuřila válka o dědictví, byl nový kostel již pokryt. Vazbu provedl tehdejší tesař z Vyškova Spannwaldt s velikým uměleckým vkusem. Nad hlavní klenbou se vypínala polokoulovitá 11-12 sáhů vysoká střecha nebo kopule, na níž stála na 8 sloupech mědí pokrytá, přes 3 sáhy vysoká lucerna velmi krásné formy. Na lucerně stálo jméno Marie z mědi, pozlacení a září obklopené. Výše této kopule s lucernou a se jménem Marie mohla obnášeti 15-16 sáhů, tak lucerna značně převyšovala věž, která byla jen jednoduše pokryta a nahoře na špici železným křížem opatřena. Boční kaple byly francouzskou dvojitou střechou zakryty, která se všude na prostřední hlavní kopuli připojovaly. Tato krytba trvala právě 100 let, neboť 1844 zhořela, jak dále (pod nadpisem "memorabilia") bude uvedeno. Při požáru 1844 roztavily se také zvony, není tedy zbytečno podati krátký jejich popis:

I. Veliký zvon vážil 30 centů 87 liber. Na jedné vnější straně byl obraz Marie s chronografiemi:
1742 NeC DVM fVsa fVI ConfVsI saXo BorVssVs.
Ex Voto reVerenDIssIMI abbatIs ChrIstopherI et totIVs ConVentI.
Na druhé straně byl obraz sv. kříže s nápisem:
Personet in totum nostrum de Virgine votum - quod facimus pressi Borussis et Saxone festi - Hinc linqua varia laudetur Virgo Maria.
Fusore CH in Brünn 1742

II. Prostřední zvon vážil 12 centů a měl následující nápis:
Ave regina coeli! Laetare alleluja. Quia, quem meruisti portare. Alleluja! Resurexit!

III. Malý zvon, velmi starý vážil 4 centy a měl gotický nápis:
Bilhelmus epus Neopolen. me consecravit et Mathias abbas me fieri fecit anno MCCCCXLV.

Roztavené zvony byly od Leopolda Fr. Stanke v Olomouci přelity a mají tyto nápisy:
I. Veliký zvon na vrchním okraji:
Od opata Christophora 1742 zavěšen, ohněm 27. května 1844 roztaven. Na spodním okraji dokola ulit v Olomouci 1846 od Leopolda Fr. Stanke-ho. Mezi oběma okraji na jedné straně: Od hraběnek Marie Dietrichsteinové, Antonie Mittrovské - Dietrichsteinové a Terezie Mensdorff-Dietrichsteinové pořízen. Na druhé straně jest obraz Marie a pod ním nápis: Těšitelko v utrpení, dárkyně radosti, oroduj za nás Maria.
II. Prostřední zvon na jedné straně (česky) slit v 15. stol., ohněm dne 27. máje 1844 zrušen, přelit 1846 od Leopolda Fr. Stanka v Olomouci. Na druhé straně je obraz sv. Antonína a pod ním nápis: Sv. Antoníne, jméno Tvé nás k pobožnosti zve.
III. Malý zvon na jedné straně: Campanam hanc anno 1343 fusam a. 1844 die 27. máji igne vastatam, a. 1846 refusam filiae domus Dietrichsteinae consecrarunt. Na druhé straně: obraz sv. Terezie s nápisem: Honori s. Teresiae virgini a na okraji: A Leopoldo Fr. Stanke refusa 1846.

nahoru

Poznámka realizačního teamu:

Tuto část budeme dle získaných dalších nebo podrobnějších informací postupně rozšiřovat.
První verze zpracována dne 24. dubna 2006 dle křtinské kroniky.
Poslední aktualizace byla provedena dne 20. března 2007.

nahoru