KŘTINY U BRNA - MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO

přeskočit navigaci a skočit na TEXT přeskočit navigaci a skočit na AKTUALITY

S platností od 1. 9. 2017 došlo k ukončení aktualizace tohoto portálu.
Aktuální web je na nové adrese: http://www.pmkrtiny.cz/.

DOJMY POUTNÍKŮ ZA ROK 2005

Doteky a vzpomínky na mši svatou ve Křtinách, Irena Rozlivková, Rájec Jestřebí
Otevření a žehnání kostnice, Hana Kubešová, Brno
Zpráva od poutnice, Ladislava Michalíková, Topolany
Zpráva od poutnice, Eva Rybníčková, Budišov, okres Třebíč
10. výročí posvěcení kostela v Březině, Pavel Kroupa, Březina
"Cesta radosti" ve křtinských lesích, Jiří Junek, Převzato z časopisu Silva Bohemica 5/2005
Hanácká pouť - sobota a neděle 25. a 26. června 2005, Barbona Němčáková, Křenovice
Hasičská pouť - neděle 1. května 2005, Ing.Vladimír Kalivoda, Kanice
Vyškovská pouť - neděle 5. června 2005, J. Štreit, Vyškov
Hlavní pouť - neděle 15. května 2005, Jana Slavotínková, Vřesovice
Pouť brněnské mládeže do Křtin - neděle 8. května 2005, Marta Ilievová, Brno
První mariánská sobota - 7. května 2005, Poutníci z Brna - Husovic, Brno - Husovice

Doteky a vzpomínky na mši svatou ve Křtinách

Doručeno dne:: 4. 12. 2005
Autor:: Irena Rozlivková
Farnost/místo:: Rájec Jestřebí

Text zprávy:
Ó Matko Páně, matko rajských krás,
Ty víš, co srdce tíží,
pojď milostí v mou duši chvíli zas, když bol se kolem šíří,
do rukou svých vem srdce bloudící,
dej smilování duši prosící.

Se slovy této nádherné písně, kterou napsal pan Josef Julínek - ředitel kůru v Uherském Ostrohu, vstupujeme s manželem do posvátného a historického chrámu Páně ve Křtinách.

Každou první sobotu v měsíci se konají zásvětné služby Boží pro nespočetné průvody poutníků - ze všech okolních i vzdálených vesnic a měst, aby se tak modlili k naší mamince Panně Marii.

Všechno to, co každý z nás nosí ve svém srdci, trápení, radost přání i bolesti, chceme položit k nohám Královny míru.

Dnes je ohlášená mše svatá pro poutníky z Čejkovic a ostatní prosící. Celebrovat mši svatou bude pro nás tak vzácný a známý P. Pavel Merta, se kterým jsme už prožili nádherné Boží chvíle v Medžugorji.

Rozhlížím se po chrámové lodi. Jsou obsazeny všechna lavice a prostory v chrámu Páně.

Klaním se u oltáře Panny Marie a mířím ke zpovědnicím. Též zde se utvořily zástupy čekajících věřících, aby tak každý mohl pokleknouti před knězem a vyznat své hříchy a dostalo se mu rozhřešení od kněze, který je prostředníkem mezi námi a Bohem.

Pane Ježíši, odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům…

Ale jak to s tou zpovědí vlastně je? Odpouštíme opravdu?

Ty jsi Pane Ježíši král nebe i země, položil jsi svůj život za nás hříšné a všechna naše provinění odpouštíš. Ale Ty jsi Král a můžeš všechno, bez Tvé vůle ani vlas nikomu z hlavy nespadne!

A co já, Člověk s velkým Č?

Já mám svoji hrdost a to odpuštění a zlobu proti jiným si budu v sobě pěstovat. Já také jsem Někdo. Snad až se můj život bude chýlit ke konci a zbude mi čas, tak odpustím. Teď bych se ale ponížil!

Nejsou to provokační slova? Vždyť to stále jsou jedni a ti samí známí lidé, které člověk vidí okolo sebe a je to hrůza, že ještě nenašli cestu k sobě a stále se nenávidí!

Při mši svaté nás také vybízí kněží, abychom si podali ruce ke stálému smíru.

Kéž by si podali ruce i mimo posvátná místa kostelů, odstranili zatarasenou cestu ke svým přátelům, rodině a též někdy i ke svým dětem!

Jaká by to byla krása i v celém světě! Po Žádných válkách ani násilí by nezůstala ani stopa. A co nemocí, které nás provází životem ze zničených nervů, to všechno by odpadlo.

Všechny moje myšlenky už ale zanikly v modlitbě svatého růžence, který se začali modlit věřící ve chrámu Páně. Odcházím tiše z prostranství zpovědnic a hledám očima mezi lidmi manžela, který mi tam zajišťuje místo k sezení.

Při zpěvu zbožné písně všech věřících přichází otec Pavel Merta v průvodu ministrantů a ostatních kněží. S nimi také přichází náš milovaný, stále usměvavý a starostlivý pan děkan Tomáš Prnka.

Všichni posvěcení zaujali svá místa a pan děkan vítá všechny přítomné a ohlašuje průběh bohoslužeb. Začíná mše svatá. Otec Pavel Merta nás žehná křížem a my začínáme sledovat slavnost Boží.

Ve svém kázání, které si pro nás připravil, k nám mluví tak přirozeně a jasně, že obsah jeho slov vniká přímo do duše.

V srdcích máme velikou radost, že můžeme být u toho všeho svatého, co Bůh nám nabízí.

Se všemi přítomnými jsme soustředěni na oltář a Pannu Marii, a prosíme Boha, aby na nás sestoupil Duch svatým, který posvětí dary vína a chleba, promění je v Krev a Tělo Kristovo.

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi…

Ó Pane Ježíši, probuď svědomí v každém lidském stvoření! S jakou láskou vzhlížíme k Tobě. Ty jsi za nás obětoval svůj život, daroval jsi nám svobodu ve všem konání a my Tě stále křižujeme svými hříchy. Dal jsi nám takové obrovské možnosti, které vůbec nedovedeme ocenit, dáváš nám posilu ve svaté hostii, kde jsi v celé své svatosti přítomen.

Nedovol, náš milovaný Ježíši, aby nás opanoval Satan a zlé mocnosti tohoto světa a uveď nás očištěné do svého království.

Kněží nám všem povolaným rozdali Tělo Páně a my skláníme svoje hlavy a klekáme na kolena, abychom Ti, náš milovaný Bože, vzdali úctu a díky.

V celém kostele na chvíli zavládlo hrobové ticho, otec Merta dosloužil mši svatou a na cestu k našim domovům nám udělil svaté požehnání.

Za zvuků již doznívajících posledních slov písně odchází celý průvod kněží a ministrantů do sakristie a my poutníci se pomalu loučíme s Pannou Marií, námi tolik milovanou a potřebnou v našem životě.

Děkujeme Matko Boží za všechno a budeme se opět těšit na shledání s Tebou.
AMEN

nahoru

Otevření a žehnání kostnice

[fotogalerie z otevření kostnice]

Doručeno dne:: 25. 10. 2005
Autor:: Hana Kubešová
Farnost/místo:: Brno

Text zprávy:
Je tomu už pár let, co se rozkřikla zpráva, že jeskyňáři objevili pod kostelem novou uzavřenou prostoru naplněnou lidskými kostmi. Na první pohled se tato zpráva jevila jako klasická fáma, ke které si každý její předavatel něco málo přidal. Potom však další zprávy přidávaly další detaily, a tak jsme se postupně dozvídali různé počty nalezených kostí, jako ze staré egyptské báje zněly zprávy o lebkách ozdobených vavřínovým věncem i písmenem T.

První komplexní vysvětlení podala všem místním i přespolním zájemcům paní doktorka Horáčková z Lékařské fakulty při přednášce v hostinci u Fárlíků. Tam jsme se také dozvěděli, že osárium bude po provedení potřebných šetření a samozřejmě po získání příslušných finančních prostředků zpřístupněno veřejnosti.

V neděli 23. října 2005 už dávno před slíbenou pátou byla všechna místa v kostele obsazena a ještě dlouho po začátku přicházeli další a další. Byla to opět paní doktorka Horáčková, která mile poutavou formou vysvětlila mnohá z tajemství vážících se ke křtinské kryptě. Překvapením pro mnohé posluchače bylo, jak rozsáhlému šetření byly kosterní pozůstatky podrobeny a kolik evropských laboratoří se na tom podílelo. Například, že jedna britská laboratoř našla v kostech, jejichž poškození bylo podezřené z malomocenství, pomocí analýzy DNA opravdu částečky genetického materiálu lepry - a to prosím na kostech nalezených ve Křtinách!

Úchvatné je už to, že nalezené kosterní pozůstatky nám podávají informace nejen o mrtvých, ale i o živých 13.-18. století - úrazech, nemocech, zvycích a mnohé i o běžném životě, o jehož složitosti si v současné době jen obtížně vytváříme představu.

Když dnešní uspěchaný člověk prochází kryptou, chtě nechtě se zamýšlí, jaké byly asi osudy nositelů těch stovek lebek dnes úhledně vyskládaných ve výklencích, o čem přemýšleli, co je trápilo, z čeho se radovali - vždyť ani ti naposled pohřbení, tedy v první polovině 18. století neprošli systematickým vzděláním. Všichni ti lidé, na jejichž stehenní, holenní a pažní kosti se dnes díváme, zažili dobu od gotiky po baroko. Tyto epochy k nám promlouvají řečí nádherných staveb, jejichž úkolem však bylo ukázat prostému člověku jeho malost a bezvýznamnost - opravdu těžko se vžívá do reality jejich světa.

Jak by asi dopadl kdokoli z nás, který by se v té době objevil a snažil se tehdejším lidem vykládat, co bude za dvě nebo tři století - asi by skončil jako většina tehdejších čarodějnic a kacířů na hranici. Můžeme si však být jisti, že všichni ti lidé v kryptě zažívali za svého života podobně jako my chvíle radosti i dny strádání, stejně jako my vychovávali svoje děti, starali se, aby bylo co jíst přes zimu, modlili se, aby je Bůh uchránil požáru, povodní a epidemií.

Záhadou stále zůstávají lebky s vavřínovým věncem a písmenem T. Vysvětlení písmene T jako znamení sv. Antonína - mučedníka se zdá být logické, vavřín byl ale už od dob římské říše znamením vítězství. Jsou to tedy lidé, kteří sice zemřeli mučednickou smrtí, ale přitom zvítězili? Nad kým? Co bylo jádrem sporu tak významného, že zastánce opačného názoru musel zemřít? Doufejme, že další pátrání a možná další poznatky z jiných míst přinesou jasnější vysvětlení.

nahoru

Zpráva od poutnice

Doručeno dne:: 02. 10. 2005
Autor:: Ladislava Michalíková
Farnost/místo:: Topolany

Text zprávy:
Dobrý den milý Otče Prnko,

děkuji za internetový pozdrav ze Křtin. Došel v pořádku, ale já mám už měsíc problém s internetem proto tak dlouho neodpovídám. Nakonec jsem se rozhodla, že napíšu klasicky poštou. Už dávno Vám chci vyjádřit hluboký obdiv a upřímné poděkování za každodenní mnohaleté úsilí o záchranu a rozkvět poutního místa. Děkuji Vám za láskyplný, pokorný a lidský přístup k nesčetným poutníkům a návštěvníkům Křtin - přesně podle slov Evangelia. Obdivuji s jakou vitalitou a radostí své náročné poslání vykonáváte.

Do křtin mě dovedli rodiče poprvé před více než 40 lety na záslibnou pouť Tištínské farnosti. Od té doby, až na malé výjimky, rok co rok po svátku sv. Petra a Pavla jsme spěchali s rodiči, později už jen s maminkou, manželem a dětmi k Panně Marii Křtinské. Začátek prázdnin si už nedovedu představit jinak, než s poutí do Křtin.

Poslední dobou jsme začali využívat možnosti účastnit se pobožností Prvních mariánských sobot. Mám radost, když můžu udělat mamince radost a dovézt ji na modlitbu Růžence a mši svatou. Vždycky po skončení už se těší na příští měsíc.

Mám ke Křtinám opravdu vroucí vztah. S hlubokou pokorou a úctou vstupuji do chrámu Matky Boží a vždy pocítím úlevu, klid a obrovskou radost v srdci. Uvědomuji si nekonečnou Boží lásku a je mi líto, jakými malichernostmi se "tam venku" zabývám. Navštívila jsem už hodně poutních míst, ale "doma" jsem jen ve Křtinách.

Poslední "Mariánská sobota" na mě hodně zapůsobila. Líbily se mi malé děti, jak se procítěně před oltářem modlily Růženec, zpěváci zpívali až z té nádhery mrazilo v zádech. Víte, já jsem ještě ze staré školy a doposud jsem si nezvykla na kytary v kostele. Líbí se mi, když se chrámem rozezní varhany a tradiční zpěv. Když si všichni jedním hlasem mohou od srdce zazpívat ty krásné mariánské písně.

Mám taky ráda, když je chrám prázdný (a to bývá málokdy) a mohu v samotě a v klidu rozmlouvat s Pannou Marií.

Letos v červnu jsem v Olomouci navštívila kostel sv. Michala. Byla jsem překvapená, jak je zpřístupněná křížová chodba, rajský dvůr a věž pro širokou veřejnost. Uskutečnili tam taky jedinečný nápad - otevřeli pro poutníky, jež chtějí být sami, podzemní prostor - malé sklepení, do něhož se schází po několika schodech. V naprostém tichu, samotě, daleko od rušného světa, se tam mohou věnovat modlitbě nebo meditaci. Využila jsem nabídky a cítila jsem se tam velmi dobře. Mají tam zavedené světlo, k dispozici je klekátko, modlitební knížka, 2 židle. Ve sklepení vyčnívá kus skály, je na ní připevněn prostý kříž, po stěnách stékají kapky vody do malého jezírka.

Napadlo mě, jestli by se taky ve Křtinách nenašla v podzemí podobná místnost, která by se dala stejným způsobem zpřístupnit pro poutníky, jež raději vyhledávají k rozmluvě s Bohem samotu. V kladném případě jsem ochotná nějakým způsobem pomoci k případné realizaci.

Těším se zase na příští sobotu - dá-li Pán Bůh, přijedem!

Milý otče Prnko, přeji Vám pevné zdraví a hojnost milosti Matky Boží Křtinské, kterou tak milujete a sloužíte jí.

nahoru

Zpráva od poutnice

Doručeno dne:: 2. 10. 2005
Autor:: Eva Rybníčková
Farnost/místo:: Budišov, okres Třebíč

Text zprávy:
Vážený pane děkane,

zasílám Vám fotografie ze Křtin a Březiny. Snad Vám to do Kroniky vystačí.

Ve Křtinách i v Březině se mi moc líbilo. Stejně tak i mé mladší sestře Ivě a mamince. Nejvíce nás zaujala vaše nová zvonkohra. Poutní místo Křtiny má svou krásu jak ve zdejším, nádherném barokním chrámě, tak v Panně Marii Křtinské, ke které se každý rok (je-li to možné) rádi vracíme.

Děkujeme za Vaše přátelské povzbuzení.

nahoru

10. výročí posvěcení kostela v Březině

Doručeno dne:: 25. 9. 2005
Autor:: Pavel Kroupa
Farnost/místo:: Březina

Text zprávy:
Jasná obloha byla v tu neděli 18. září 2005, kdy jsme si připomněli 10. výročí posvěcení kostela Panny Marie Matky Církve v Březině (17. 9. 1995), 600 let po první zmínce (1395) o obci Proseč, na jejímž území nový kostel stojí.

Slavnou mši svatou obohatil svým zpěvem smíšený pěvecký sbor "Mladost" z Brna. Pan děkan Prnka promluvil o dějinách obcí Proseč a Březina, vysvětlil bohatou symboliku kostela (stan, kříž, plášť, vycházející slunce), jehož základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. na Velehradě (22. 4. 1990). Pan děkan uvedl i historii sochy Panny Marie a mnoho zajímavého o stavbě a vybavení kostela (křížová cesta a lavice jsou dary od řádových sester z Vídně). Také jsme měli možnost si prohlédnout model kostela a výstavku fotografií z průběhu stavby v letech 1993-1995 a ze svěcení kostela panem biskupem.

Odpoledne od 14 do 15 hodin, opět v zaplněném kostele, nás potěšil svým vystoupením smíšený pěvecký sbor "Kantila" ze Křtin. Zazněly písně našich i cizích skladatelů, mimo jiné i krásné "Ave Maria" v italštině.

Slavnostní duchovní i estetický zážitek této neděle byl umocněn nádhernou květinovou výzdobou, kterou v březinském kostele vždycky obdivuji.

nahoru

"Cesta radosti" ve křtinských lesích

[fotogalerie z radostné cesty]

Doručeno dne:: 17. 7. 2005
Autor:: Jiří Junek
Farnost/místo:: Převzato z časopisu Silva Bohemica 5/2005

Text zprávy:
Jako perla se mezi lesy Školního lesního podniku Masarykův les MZLU Brno vyjímají Křtiny. Typickými významnými stavbami jsou zde poutní barokní Santiniho kostel a bývalý liechtensteinský zámek, mezi lesnickou veřejností známý moderně vybaveným konferenčním centrem. Od podzimu loňského roku se mohou Křtiny pochlubit další zajímavostí - Cestou radosti.

Je o mně známo, že se na některé lesnické akce dostavuji s několikahodinovým předstihem, často i pěšky přes lesy, abych získal co nejvíce zajímavých informací a hezkých fotek a abych objevil něco nového. Toto se mně podařilo i 7. dubna 2005 při cestě z Brna do Křtin na lesnický seminář na téma Mechanizace pro přípravu půdy. Po vystoupení z autobusu mne zaujala v lese na svahu nad Křtinami nová stavbička, podobná božím mukám. Že by křížová cesta? Bez ohledu na nepříliš pozitivní vztah k církvi jako instituci se mně líbí kapličky, kostelíky a křížky v lesích, a jsem rád, že na mnoha místech o ně pečují lesníci.

Do začátku semináře bylo času dost, kde jinde jak v obchodě jsem se dozvěděl, že malá stavba ve stráni, jež mne zaujala, nejsou žádná boží muka, ale zastavení na Cestě radosti, a také mi tam poradili, jak se k ní dostat. Ve stráni před stavbičkou zrovna vysazovali studenti prvního ročníku brněnské Lesnické a dřevařské fakulty v rámci výrobní praxe na ploše asi půl hektaru sazenice buku. Vedl je lesní lesnického úseku Březina polesí Bílovice Jaroslav Kretz za pomoci pracovnice pěstební činnosti Mileny Štibrové. Od pana lesního jsem se dozvěděl, že lesníci připravili v porostech pro stavby a výhledy sedmi zastavení Cesty radosti místa a lesní dělníci Milan Voslař a Ladislav Holý vybudovali u každého zastavení lavičky.

Co to vlastně je Cesta radosti, proč je na ní sedm zastavení a kdo se zasloužil o její vybudování? Podle liturgie sedm radostí se zakládá na zprávách evangelií. Stavby na nové Cestě radosti vyprojektovali architekti Pavel Kryl a Antonín Šebela na námět brzy již osmdesátiletého děkana farnosti ve Křtinách P. Tomáše Prnky. Ze strany lesníků ŠLP Křtiny stavbu podpořili zejména ředitel Ing. Jaroslav Martínek, CSc., a polesný Ing. Petr Krakovič. Stavbu realizovala firma RE - ŠTUK, s. r. o. Zástupce ředitele ŠLP Ing. Pavel Mauer mi řekl, že Cesta radosti není prvním případem spolupráce s panem děkanem Prnkou, který se jako opravdový přítel lesníků často zúčastňuje jejich kulturních a společenských akcí.

Vřele tedy doporučuji: až pojedete na nějakou lesnickou akci do Křtin, vyjeďte o půl hodiny dříve a projděte se po Cestě radosti. Za ranní přivstání se vám odmění příjemným zážitkem.

nahoru

Hanácká pouť - sobota a neděle 25. a 26. června 2005

[fotogalerie z hanácké pouti]

Doručeno dne:: 17. 7. 2005
Autor:: Barbona Němčáková
Farnost/místo:: Křenovice

Text zprávy:
I letos jsme všichni v pořádku doputovali!

Jak jinak by to také mělo dopadnout, když putujeme k Panně Marii do Křtin nejen s prosbou o ochranu před ničivým krupobitím, které postihlo naši obec před 148 lety, zničilo všechnu úrodu a stalo se tak impulsem pro vznik křtinských poutí, ale také abychom u Ní načerpali sílu a vyprosili si milosti do celého následujícího roku.

Za dva roky to bude již 150 let co jsme my, křenovští farníci, začali putovat k naší Matičce do Křtin a od té doby ani jednou nevynechali.

Do Křtin putujeme každoročně na Hanáckou pouť a nejinak tomu bylo i letos, kdy jsme 25. června v brzkých ranních hodinách opustili za zpěvu písní náš křenovský kostel a vydali se na pouť. Naše cesta, jak je již zvykem, vedla do nedalekého Kojetína, odkud jsme jeli vlakem do Lulče a pak už opět šli pěšky až do Křtin. Cestu, která je dlouhá asi 23 km, jsme letos zdolali bez problémů a poměrně rychle. Už před druhou hodinou vstupovala naše poutnická skupina, která čítala asi padesátku pěších a padesátku autobusových poutníků, za doprovodu kapely, která se k nám přidala v Kojetíně, a křtinského duchovního správce, O. Tomáše Prnky, do přenádherné baziliky. Po milém přivítání, kterého se nám dostalo od pana faráře a pobožnosti Křížové cesty jsme měli asi čtyři hodiny do večerní mše svaté. Tento čas jsme využili k osobní modlitbě, zpovědi či ubytování. Večer jsme se zúčastnili mše svaté a světelného průvodu ambity kostela. Všichni společně jsme prožili pěkné chvíle.

Po rozloučení s poutníky, kteří odjížděli zpět domů autobusem, jsme se rozešli ke svým hostitelům. V noci vydatně pršelo, ale ráno nás opět zahřívalo sluníčko. Po ranní nedělní mši svaté jsme se vydali na zpáteční cestu, kterou jsme završili průvodem přes Křenovice a pobožností vedenou naším panem farářem O. Ryšavým, který byl zjevně rád, že jsme zpátky a že v našem kostele bude zase plněji. J Zpěvem písně "Dobrou noc Maria přejeme Tobě" jsme ukončili letošní požehnanou pouť.

Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe když řeknu, že nejtěžší z celé pouti není těch 23 km, ale je to ten okamžik rozloučení a vyjití na zpáteční cestu; pocit, že to krásné, co jsme tam zažívali je už jen vzpomínkou. Jediné, co je nám v té chvíli útěchou je to, že od naší nebeské Královny a jejího Syna neodcházíme s prázdnou, že z plodů této pouti budeme opět dlouho čerpat a příští rok, dá-li Pán, zase poputujeme do Křtin k naší milované Matičce Křtinské.

nahoru

Hasičská pouť - neděle 1. května 2005

[fotogalerie z hasičské pouti]

Doručeno dne:: 1. 7. 2005
Autor:: Ing.Vladimír Kalivoda
Farnost/místo:: Kanice

Text zprávy:
Letošní první květnovou neděli se sjeli hasiči z širokého okolí z okresů Brno-město, Brno-venkov i Blansko do Křtin, do tohoto známého poutního místa, aby oslavili svátek svatého Floriána, patrona hasičů. Krásné slunečné počasí přilákalo na tuto tradiční Hasičskou pouť, která se konala již čtvrtým rokem, i mnoho příznivců hasičů. Hasičů zde bylo téměř 300 z 29 jednotek dobrovolných hasičů a z dvou jednotek profesionálních hasičů z Brna a z Pozořic. Diváků odhadujeme asi 500.

Pouť byla zahájena slavnostním průvodem vypraveným ze křtinského koupaliště. Průvod vedla děvčata z taneční skupiny Glitter stars ze Slavkova společně s mládežnickou dechovou hudbou Bivojankou z Jedovnic. Následovaly tři koněspřežní stříkačky pocházející z konce 19-tého století, tažené koňmi a za nimi již pochodovali členové jednotlivých Sborů dobrovolných hasičů. Závěr průvodu patřil téměř čtyřicítce zásahových vozidel, kterými hasiči na pouť přijeli. Mezi nimi si jistě zaslouží zvláštní ocenění "zásahový trabant" hasičů z Habrůvky. Zatímco hasičská technika historická i současná zamířila zaparkovat k hasičské zbrojnici či před Obecní úřad, kde již byla tradiční expozice nadzemních požárních hydrantů firmy Hawle armatury, vstoupil za zvuků dechovky průvod hasičů i jejich příznivců do chrámu Panny Marie Křtinské, této krásné barokní stavby od českého architekta italského původu, Jana Santini Aichela.

Slavnostní mši sloužil pan děkan Tomáš Prnka a fanfáry i doprovod Bivojanky se důstojně nesl celým kostelem. Pan děkan, jak už u něho jsme zvyklí, zpestřil letošní mši zajímavým vzpomínáním na katastrofální požár křtinského kostela. Přivítal hosty, pana Ladislava Šustra, poslance Parlamentu ČR, náměstka hejtmana Jihomoravského kraje, ing.Václava Horáka a další.

Po mši přišly před kostelem na řadu ukázky zásahů historickou i moderní technikou. Zahájeny byly milým vystoupením děvčat ze slavkovské taneční skupiny Glitter stars. Diváci ocenili práci při zásahu na hořící slámu koněspřežními stříkačkami z Vilémovic a z Čebína, které jsou i dnes po více jak sto letech stále funkční. Následovala ukázka práce mladých hasičů z Brna-Jehnic a po ovládnutí dvou proudů vody sklidili zasloužené uznání od všech přítomných. Ukázky co dokáže hořící olej v kuchyni na pánvičce nebo hořící propanbutanová bomba, předvedené profesionálními hasiči z Brna, Lidické ulice, byly pro mnohé poučením a byly doprovozeny humornou scénkou bílovických hasičů, kteří na silnici zařídili pokoj s postelí, televizí i kytkami. Dozvěděli jsme se, co dělat, když nám doma začne hořet televize.

Zlatým hřebem letošních oslav svátku sv. Floriána byla ukázka práce profesionálních hasičů s výškovou technikou i s nejmodernějším vyprošťovacím vozidlem, zvaným Krakatyt. K vidění byly automobilové žebříky vysunuté do výšky, jeden 52 m nad střechu kostela a druhý 30 m. Zcela jistě všechny ohromil záchranář, který se spustil ze žebříku po laně hlavou dolů.

Díky nezištné práci mnoha hasičů byla letošní pouť velmi zajímavá a přitažlivá, zážitek byl umocněn teplým slunečním počasím. A kdo vydržel až do konce, poslechl si novou křtinskou zvonohru. Závěrem si lze přát, aby se takto vydařila i příští hasičská pouť 7.května 2006.

Ing.Vladimír Kalivoda, starosta obce Kanice

nahoru

Vyškovská pouť - neděle 5. června 2005

[fotogalerie z vyškovské pouti]

Doručeno dne:: 21. 6. 2005
Autor:: J. Štreit
Farnost/místo:: Vyškov

Text zprávy:
Již do velkého požáru města Vyškova v roce 1753, ale dle křtinské poutní kroniky, mnohem dříve, putují vyškovští farníci 3.neděli po Slavnosti Seslání Ducha svatého do Křtin. Také letos jsme se ve Vyškově a přilehlých farnostech (Dědice, Rychtářov, Topolany, Studnice a Krásensko) chystali na tuto pouť. Pouť byl naplánována na neděli 5.června. Již několik dní jsme sledovali předpověď počasí. Ne že by nás déšť nebo jiné nepřízeň mohla od této pouti odradit, ale přece jenom se lépe jde za ranního slunce než v dešti či bouřce. Meteorologové nás však nepotěšili. Během celého týdne hlásili na neděli bouřky a přeháňky. Jenže, jak se ukázalo i meteorologové jsou malí páni. Přes jejich předpověď, nebo možná právě kvůli ní, jsme se obrátili ve svých modlitbách k našemu Pánu a jeho Matce, a prosili o příznivé počasí. Naše modlitba byla vyslyšena. Během soboty se vypršelo, přes noc stihlo bláto na naší cestě uschnout a my jsme vyšli za ranního rozbřesku na pouť k Panně Marii Křtinské.

Do Křtin dorazily 4 autobusy a více než 60 pěších poutníků ve věku od 1.roku (na kočárku) až do 80.let.

Slavnostním průvodem za doprovodu kapely Bivojanka z Jedovnic jsme vstoupili do chrámu Panny Marie a v 10,30 hod. začala mše svatá, kterou sloužil vyškovský děkan P.Antonín Štefek, a při které kázal vyškovský kaplan P.Ondřej Jirout.

Meteorologové se však moc nemýlili, protože náš nebeský Otec měl přece jenom připravený déšť, vítr a sychravo, ale počkal s tím až do začátku mše svaté. Ti, kteří se opozdili, stihli ještě venku zmoknout. Během mše sv. se vypršelo, a když jsme se po závěrečném požehnání rozešli, abychom poobědvali, venku již svítilo slunce, lavičky oschly a nám nezbývalo, než vzdát Bohu díky při slavnostním požehnání ve 13,00 hod.

Po požehnání a rozloučení s Pannou Marií Křtinskou jsme poděkovali za vřelé přijetí místnímu duchovnímu správci P.Tomáši Prnkovi, připojili jsme se ke gratulantům jeho významného kněžského jubilea a vrátili jsme se domů a již nyní se těšíme příští rok zase ve Křtinách nashledanou!

nahoru

Hlavní pouť - neděle 15. května 2005

[fotogalerie z hlavní pouti - neděle]

Doručeno dne:: 10. 6. 2005
Autor:: Jana Slavotínková
Farnost/místo:: Vřesovice

Text zprávy:
Milý pane děkane, posíláme Vám pozdrav z Vřesovic, z té naší Hané. Jak je o hanácích známé, trvá jim všechno trochu dýl. Tak i tento dopis je psán s hanáckým zpožděním, za které se omlouváme.

Letošní Svatodušní pouť ve Křtinách v nás zanechala velké množství duchovních dojmů a vzpomínek, na které bude vzpomínat i další generace Vřesovských farníků. Optimismus a nadšení s jakým jste obřad provázel nadchl i ty občany, kteří viděli jen videozáznam a krásné fotografie. Děkujeme Vám za Vaše vřelé přijetí a dokonalou organizaci celého slavnostního obřadu.

Vřesovice je obec, která má asi 500 obyvatel. V dnešní době, kdy se každý sobecky stará o své majetky, jsme vybrali peníze na opravu obrazu, kdy každý přispěl podle svých možností. Opravený obraz jsme chtěli zavěsit na původní místo v sobotu před poutí. Váš návrh přijet s obrazem v neděli na sv. Ducha nám dal impulz a nás farníky spojil. Bez velkých příprav a domlouvání jsme připravili důstojnou oslavu Panny Marie. Láska a úcta k ní nás sblížila nejen v té slávě Svatodušního dne, ale také v modlitbě, pokoře a prosbě za přízeň počasí a vše dobré. To bylo přání a prosba našich předků, za to prosíme i my. Věříme, že ten chodníček vyšlapaný k Panně Marii do Křtin z Vřesovic nezaroste i pro další generace.

Farníci z Vřesovic

nahoru

Pouť brněnské mládeže do Křtin - neděle 8. května 2005

Doručeno dne:: 3. 6. 2005
Autor:: Marta Ilievová
Farnost/místo:: Brno

Text zprávy:
V neděli 8. května se uskutečnila jubilejní - již 10. pouť brněnské mládeže do Křtin.

Letošní pouť se nesla v duchu motta zesnulého Svatého otce pro tento rok: "Přišli jsme se mu poklonit." Pouť jsme zahájili mší svatou v duchovním centru Lesná na Nezvalově ulici. Po mši jsme putovali pěšky do Křtin. Cestou nás provázel poutník v černém hábitu, který nám ukazoval správný směr. Duchovním doprovodem nám byl o. Josef Havelka, známý též pod přezdívkou Ohajo.

V Útěchově nás poutníky rozdělili animátoři do tří skupinek. V průběhu poutě jsme měli dvě přestávky, při kterých jsme se mohli posilnit.

Ke každé pouti patří modlitba - růženec. Každý mohl Panně Marii sdělit svůj úmysl.

Měli jsme splnit zajímavé úkoly, které připravili členové skupiny Elpis (mladí lidé z různých brněnských farností). V průběhu jedné z přestávek nám animátor skupinky rozdal papír, na kterém bylo rozepsáno motto Jana Pavla II. Naším úkolem bylo domluvit se, jak myšlenku znázorníme v cíli - v kostele ve Křtinách. Naše skupinka předvedla pantomimu a dva k tomu četli komentář. Po vystoupení všech skupinek jsme se ztišili při adoraci.

Počet poutníků byl nižší než v předchozích letech. Zúčastnilo se nás asi kolem čtyřiceti. Atmosféra byla moc pěkná a troufám si tvrdit, že se pouť vydařila, a že splnila svůj účel.

Dá-li Bůh, tak za rok zase na shledanou

nahoru

První mariánská sobota - 7. května 2005

[fotogalerie z prvním mariánské soboty]

Doručeno dne:: 22. 5. 2005
Autor:: Poutníci z Brna - Husovic
Farnost/místo:: Brno - Husovice

Text zprávy:
Křtiny, památka na dávné věky, kdy v křtinském údolí byli křtěni první vyznavači křesťanské víry. Odtud tedy krásný název poutního místa, kde Matka Boží i dál vyprošuje svým dětem Ducha sv. ve křtu, ve svátosti biřmování, ve svátosti smíření a v trvalé posile Eucharistie.

A toto poutní místo je přitažlivé až po dnešní dobu. S velkou radostí a vděčností jsme toho byli svědky i my, když jsme se 7. května shromáždili u trůnu Matky Boží při tradiční husovické pouti. Slyšeli jsme, že jsou zde poutníci z širokého kraje Moravy a Slezska a při odchodu jsme potkávali ještě další procesí. Mocná Ochránkyně Moravy je matkou všech - a k mamince se každý rád vrací.

Poutníci z Brna-Husovic

nahoru