KŘTINY U BRNA - MARIÁNSKÉ POUTNÍ MÍSTO

přeskočit navigaci a skočit na TEXT přeskočit navigaci a skočit na AKTUALITY

S platností od 1. 9. 2017 došlo k ukončení aktualizace tohoto portálu.
Aktuální web je na nové adrese: http://www.pmkrtiny.cz/.

ZÁHADY KŘTINSKÉ KOSTNICE

Na začátek odkazy na dostupné fotogalerie:

Křtiny, zvané Perla Moravy, mají vedle krás, které nás zaujmou na první pohled, plno dalších zajímavostí a záhad. Nedivme se proto, že po celá staletí jsou středem zájmu různých skupin toužících odkrýt mnohá tajemství.

Především táhlo a táhne podzemí kostela. Nezanechaly dva staré kostely, které musely v první polovině 18. století ustoupit stavbě nynějšího chrámu, nějaké dosud neznámé prostory? Neměly své krypty? A kde se pohřbívalo v dřívějších staletích? Poslední výzkum byl zahájen 1. prosince 1990. K historickému objevu došlo přesně 9. února 1991 v 21:25 hod. Výzkum prováděla speleologická skupina pod vedením Marka Šenkyříka.

Co bylo objeveno?

Krypta lichoběžníkového půdorysu o šířce 1,4 m - 2,9 m a délce v hlavní ose 9,5 m. Do krypty ústilo čtyři až pět chodeb směřujících většinou do dosud neznámých zazděných prostor pod terasou schodiště. Výška krypty 2,8 m až 4 m. V této prostoře byla objevena 1 až 2,2 m vysoká vrstva volně promíchaných lidských kostí, zcela zakrývající dno.

Nález lebky s vavřínovým věncem

Největší pozoruhodností křtinské kostnice (ossaria) se stal nález dvanácti lidských lebek, které jsou označeny černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu v podobě písmene T na čele. Měli snad na mysli slova starozákonního proroka Ezechiela? " Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají" - Toto znamení mělo ve starokenaanském písmu podobu písmena tau. Ez 9,4. Věnec se skládá ze dvou ratolestí spojených v týlní krajině buď přímo nebo pomocí ozdobné stužky. Mezi lístky vavřínu je umístěna kresba plodů v počtu 6 až 8 na každé straně. Podle vyjádření historiků jde o kresby pocházející ze 17. století. Chemická analýza použitého barviva prokázala, že jde o směs dřevěného uhlí a živočišného tuku.

Byli to lidé nějakým způsobem výjimeční. Je dokonce možné, že takto byly původně označovány lebky mučedníků. Jedná se o mučedníky z doby husitské? Ke vzkříšení památky katolických mučedníků dochází u nás v době pobělohorské a právě o Křtinách je známo, že byly centrem rekatolizačního hnutí na Moravě. Je nepochybné, že pro zdobitele měly tyto lebky mimořádný význam. Tehdy k nim měli lidé jistě zvláštní vztah.

Křtinská kolekce lebek se symbolem vavřínového věnce je unikátní ze tří důvodů:

Jde o dosud nejseverovýchodněji vzdálenou lokalitu podobných nálezů od míst maximálního rozvoje zvyku pomalovávat a popisovat lebky zemřelých, která leží v jihozápadním Rakousku
Typem kresby, který řadí křtinské lebky k nejstarším svého druhu, neboť patří lebky zdobené pouze jednoduchou černou kresbou mezi nejstarší
Jedná se o první nález v českých zemích

Do kostnice byly uloženy tělesné ostatky nejméně 974 lidí. Celkový objem objevených kostí je přibližně 20m³. Dne 4. května 1991 byly podstatná část kostí a lebek převezena k antropologickému prozkoumání na oddělení lékařské antropologie Anatomického ústavu lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Odkud tolik kosterních pozůstatků? Kolem bývalého malého českého kostela, který stával na místě středu dnešního chrámu, byl hřbitov, který pro stavbu nového kostela musel být zrušen. Křtinská kostnice obsahuje kosti snad od 13. století do 1. čtvrtiny 18. století. Do kostnice byly uloženy ostatky z hrobek, případně krypt původních kostelů.

V posledních letech jsme pietně upravili hrobku pod středem kostela a tam postupně ukládáme kosterní pozůstatky. Křtinká hrobka bude tak jedinečnou příležitostí seznámit se s celou řadou zajímavých informací pro antropologické a lékařské studie o životě našich předků. Bude to i místo, kde bude možnost se zamýšlet nad smyslem našeho pozemského života. Celkový projekt bude mít význam nejen místní, ale bude to i evropská záležitost.

KŘTINSKÁ KOSTNICE JE ZREKONSTRUOVANÁ A NOVĚ OTEVŘENÁ

V neděli 23. října 2005 byla za účasti mnoha vzácných hostů a tvůrců po mnohaletých přípravách otevřena kostnice. Místním otcem P. Tomášem Prnkou byla po 17 hod. slavnostně vysvěcena a uvedena do provozu. Mimo jiných zajímavostí je v ní vystaveno i šest z celkového počtu dvanácti záhadných lebek pomalovaných vavřínovým věncem a písmenem tau. Je přístupná na vyžádání po předchozí domluvě na faře.

K dispozici je zpráva RNDr. Ladislavy Horáčkové, Ph.D., vedoucí oddělení lékařské antropologie Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kterou přednesla při slavnostním otevírání kostnice.

nahoru